Ale proč?
A jsou vůbec příhody, které se o chlapíkovi s pěšinkou v ulíznutých vlasech vyprávějí, pravdivé?
On sám byl prý až do své smrti pyšný na to, že v celé kariéře nikdy nikoho nevyloučil. Přitom na jednoho hráče i po letech pifku měl. „Ten řvoucí lev Monti,“ vzpomínal Eklind už jako starší pán. „Musel jsem kvůli němu přerušit zápas, abych zastavil salvu jeho sprostých slov a urážek.“
Ano, bylo to ve finále v Římě.
Ne, ani tenkrát s tím sudí v bílé košili a v tmavém saku nic neudělal. Italům odpouštěl nefér chování, takže na druhý den vyšly Národní listy s výmluvným titulkem „Švédský soudce Eklind porazil Československo“.
Když ho po letech vypátrali novináři z Československa, zapřísáhl se, že návštěva u Mussoliniho se omezila čistě na zdvořilostní fráze.






















