Skotové v zápase o všechno rozhodli až v úplném závěru, vedoucí gól padl ve třetí minutě nastavení, v osmé pak do balonu práskl ještě Kenny McLean. Dánové se předtím dvakrát dotáhli, remíza by zemi na severu Velké Británie poslala jen do baráže.
„Upřímně, v závěru kvalifikace jsme hráli hrozně. Ale koho to zajímá? Jsme tam a ty pocity jsou úžasné,“ pokračoval veselý McGinn pro BBC.
Všichni v tmavě modrém si pozápasové rozhovory užívali. Mluvili a mluvili. Smáli se, byli zkrátka plní emocí. Vždyť na světový šampionát postoupili poprvé od roku 1998.
„Povedlo se mi to schovat, ale byl jsem rozloženej na kousíčky,“ přiznal pak kapitán Andy Robertson. A vzpomínal hlavně na bývalého spoluhráče z Liverpoolu, portugalského šikulu Dioga Jotu, který v létě zemřel při autonehodě.
„Nemohl jsem ho dostat z hlavy. Tak moc jsme spolu o mistrovství světa mluvili, protože to poslední jsme ani jeden nezažili. Vím, že by se teď usmíval,“ představil si.
Byl to v úterý pořádný blázinec.
Domácí šli do vedení už ve třetí minutě. A jak!
Do centru si ve vápně naskočil statný Scott McTominay, vymrštil nohu do vzduchu a přes hlavu poslal balon k tyči.
„Scott dal nejhezčí gól nůžkami, co jsem kdy viděl. A ani to nebyl nejlepší gól večera,“ kroutil nevěřícně hlavou skotský kouč Steve Clarke.
To nejlepší teprve přišlo.
Dánové ve druhé půli sice srovnali z penalty, jenže záhy viděl druhou žlutou kartu Rasmus Kristensen. Skotové oslabeného soupeře potrestali, jenže znovu inkasovali jen o tři minuty později.
„Na začátku nastavení už jsem v hlavě přemýšlel o baráži,“ přiznal McGinn. „A je to pryč, další selhání, zklamání. A pak prásk!“
Morten Hjulmand nešikovně odvrátil míč z vápna jen tak, že se odvalil přímo před Tierneyho. Střídající obránce ve třetí nastavené minutě ze šesti pečlivě nakrokoval, zamířil a levačkou obalil střelu k levé tyči.
Celý tým se sesypal na hromadu u střídaček, stadion se rozechvěl. Na sítích si záznam rozhodující branky pustíte třeba s přidaným podkresem My heart will go on od Céline Dion. Tierneyho přesná rána zapadne akorát na závěrečnou emotivní pasáž „You’re here, there’s nothing I fear“.
Ale ještě zbývaly tři minuty.
A vy neuvěříte, jak to celé skončilo. Dánové se vrhli do útoku, jenže ve snaze hluboký blok obehrát ztratili balon. Čapnul ho McLean a ještě na vlastní polovině vystřelil. Vracející se brankář Kasper Schmeichel neměl šanci.
„Dal jsem naprostou haluz a Kieran mi pak říkal, že kvůli tomu dal až třetí nejlepší gól večera,“ rozesmál se pak McLean. „Přemýšlel jsem o střele dvakrát, pak si všiml, že se Schmeichel nevrací tak rychle, a prostě to zkusil.“
A historický postup pojistil.
Na tuhle památnou noc ve Skotsku jen tak nezapomenou. Tak na viděnou v Americe.


















































