Ani Rezkovi se nelíbilo, že hráči po kvalifikační výhře nad Gibraltarem nešli poděkovat kotli, má pro ně však pochopení: „Taky už jsem ve svém fotbalovém životě udělal pár blbostí, člověk to bere pak těžko zpátky.“
Jak jste užil návrat do reprezentace, byť už ne v roli hráče?
Moc. Vrátil jsem se do prostředí, kde jsem 13 let nebyl. Potkal jsem tam spoustu nových lidí, ale i známých obličejů, ať Jardu Plašila (také asistenta), Tomáše Hübschmana (generálního sportovního manažera) a další, kteří v tu dobu byli se mnou. Plus lidi z FAČR, s kterými jsem měl taky dobrý vztah. Po všech stránkách příjemné!
Češi se nejdřív dozvědí, kdo hrozí ve finále. Jak bude vypadat čtvrteční los baráže? |
Osvěžení od klubové rutiny?
Souhlasím. Ale hráli jsme dva zápasy za sedm dní, což byl celkem fofr. A pro mě i spousta nových poznatků a nápadů, které můžeme přenést k nám do Teplic. Třeba ohledně práce s videem, zpětné vazby od kondičních trenérů a tak dále. Plus práce s mikrocyklem, kdy hrajete dva zápasy v týdnu, plánování. Člověk se pořád učí, byla to pro mě velká škola i ohromná zkušenost, která mě moc obohatila.
Připomněl vám staré časy také masér Eduard Poustka?
Já znám Edu nějakých 20 let od doby, kdy jsem poprvé přišel do Sparty. A musím říct, že je velký bavič a tmel kabiny. Taky měl své práce dost, čas trávil s kluky v masérně. Obecně maséři jsou mentální koučové a vrby. V tom má Eda obrovské zkušenosti.
A co setkání s Plašilem, s nímž jste za reprezentaci hrával?
Byl v podobné pozici jako já, oslovili nás hlavní trenér Jarda Köstl s Tomášem Hübschmanem. Potkali jsme se po spoustě let. Jarda žije dlouhodobě ve Francii, kde má zázemí. Přivítání bylo vřelé, hrozně moc rád jsem ho potkal. Přinesl nadhled a jiný pohled.
Asistent trenéra Jan Rezek na tréninku s Vladimírem Coufalem a Patrikem Hellebrandem.
Zato s Pavlem Nedvědem, novým generálním manažerem, jste se v nároďáku minuli. Jak na vás zapůsobil?
Znám ho, potkávali jsme se na nějakých akcích nebo fotbálcích. Člověk k němu vzhlíží a má obrovský respekt. Dřív jsem ho spíš pozdravil a neměli jsme možnost si promluvit, teď jsem měl týden, abych ho mohl víc poznat. Pobavil jsem se s ním o určitých věcech, trávil s námi hodně času. Musím říct, že má kolem sebe auru. Je to prostě Grande Paolo. A velký respekt má i v týmu.
Pomůže zvednout reprezentaci?
Hráči z éry Petra Čecha a Pavla Nedvěda můžou předávat svoje zkušenosti, které jsou neuvěřitelné. A nám mladším to jen prospěje.
Co jste měl na starosti?
Byl jsem jako první asistent, což ale není podstatné. Role jsme si rozdělili, před tréninkovou jednotkou jsme si řekli, co kdo za cvičení udělá. Plus já měl ofenzivní standardní situace a Jarda Plašil defenzivní.
V přípravě jste horkotěžko porazili trpaslíka ze San Marina 1:0, pak jste ve světové kvalifikaci Gibraltar rozstříleli 6:0. Jak sraz a kritiku, která ho provázela, hodnotíte?
Mně kritika nezasáhla, do novin moc nenahlížím, ale vnímal jsem ji, protože o ní kluci mluvili. Logicky po San Marinu přišla, na druhou stranu je potřeba vidět, že nastoupilo pět debutantů, což není jednoduché. Když máte na sobě národní dres, zodpovědnost za to triko je opravdu velká. Někdo mohl být nervóznější. Výkon nebyl podle našich představ ani podle představ fanoušků. Věděli jsme, že na Gibraltar půjde sestava úplně jiná, složená ze zkušenějších hráčů. Apelovali jsme na ně, aby výkon měl drajv, aby šli za vítězstvím aktivitou a náročností, což se povedlo. Žádný zápas na takové úrovni není jednoduchý, proto je výhra 6:0 super.
Kaňkou bylo, že se se po vítězství neděkovalo kotli. Jak jste to vnímal vy?
Hodně se o tom napsalo, z mého pohledu je to nešťastné. Ať je to, jak je, fotbal hrajeme pro lidi, fanouškům z kotle se jít děkovat mělo. Zase na druhou stranu, taky už jsem ve svém fotbalovém životě udělal pár blbostí, člověk to bere pak těžko zpátky. Každý dělá chyby. Nějaké řešení se najít musí. Jsou to spojené nádoby, my potřebujeme fanoušky, oni hráče. V tom duchu by to mělo být.
POHLED: Když se fotbalisté odtrhnou od reality. Kdo jim bude fandit příště? |
Jaká je síla reprezentace?
Pokud budou všichni zdraví, máme hráče, kteří umí tým vést. Třeba Láďa Krejčí, který chyběl kvůli trestu za žluté karty. Máme lídry, tým je zdravý, složený ze střední i mladé generace hladových hráčů. Kritika v novinách nebo na internetu je obrovská, ale myslím, že tým sílu má. Rozhodně nepatříme do koše s Německem, Španělskem nebo Anglií, to bych byl blázen, kdybych si to myslel. Ale můžeme jim konkurovat, když budeme kompaktní a takticky dobře připravení. Disciplína, to je síla naší reprezentace.
Máme tedy kvalitu pro mistrovství světa?
Pokud budeme v nejsilnější možné sestavě, určitě bychom poslední housle nehráli. Záležet bude i na formě kluků. Šampionát je ještě daleko, a když postoupíme, může se stát spousta věcí. Můžou vyletět nějací noví mladí hráči jako za nás Vláďa Darida nebo Petr Jiráček a další, kteří se z Eura odrazili do svých kariér. V tom je fotbal nádherný, já bych nikdy neříkal nikdy. Uvidíme, co přinese budoucnost.
Ta nejbližší nám určí soupeře pro semifinále baráže. Koho si přejete?
Asi Irsko. Protože jižní státy, Albánie, Kosovo a Bosna, nám asi úplně nevyhovují.
PŘEHLEDNĚ: Kdo už postoupil na fotbalové mistrovství světa 2026 |
Měl by u týmu zůstat trenér Köstl?
Já ho znám dlouho. Ačkoli je mladý, už 20 let se pohybuje ve fotbale jako funkcionář nebo trenér. Dělal asistenta trenérovi Trpišovskému, hráli spolu. Na lavičce byl u stovky zápasů v evropských pohárech, to je zkušenost sama o sobě. Kdo z českých trenérů to může říct? Myslím, že skoro nikdo. Patří mezi nejzkušenější trenéry a určitě na národní tým má. Takhle bych to uzavřel. Co bude dál, to už je otázka na někoho jiného.
Pokud zůstane, budete i vy pokračovat?
My se bavili jen o tomto dvojzápase, že si pak dáme vědět. Ve fotbale jsem už něco zažil a vím, že jeden týden jste na lavičce nešťastný, chcete z klubu odejít, a druhý týden se to otočí. Pamatuji z Plzně, když trenér Vrba vyhodil Jiráčka do béčka a on byl za dva měsíce v nároďáku. Nikdy neříkej nikdy. Úplně neřeším, co bude bude. Já jsem spokojený v Teplicích, a pokud nabídka přijde, bude se jí zabývat jako první vedení klubu a trenér. Jsem moc rád za šanci u reprezentace, moc jsem si to užil.
