Když utkání skupiny G skončilo (2:2), íránští hráči se objali a předseda mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianni Infantino si v čestné lóži stadionu SoFi v Inglewoodu v aglomeraci Los Angeles oddechl.
Zápas, který přesahoval hranice fotbalu.
Na tribunách byly tisíce íránských vlajek. Z dálky vypadaly stejně, zblízka vyprávěly jiný příběh.
Před zápasem jeden z íránských emigrantů roztrhal vlajku Íránské islámské republiky, symbol převratu v druhé polovině sedmdesátých let minulého století. Na jiných místech zase vlály „předrevoluční“ prapory se zlatým lvem a sluncem.
Ale všichni fanoušci byli oblečeni v barvách Íránu.
Fanoušci Íránu s vlajkami Islámské republiky během utkání na mistrovství světa proti Novému Zélandu.
Íránské národní mužstvo kvůli probíhajícímu konfliktu s Izraelem a USA smí překračovat hranice Spojených států pouze na své zápasy, takže svůj kemp na poslední chvíli přesunulo do Mexika.
Několika íránským představitelům je zakázán vstup do země a zrušeno bylo i přidělování vstupenek fanouškům z Íránu.
„Jsme tady, abychom hráli fotbal. Nejsme politici,“ zdůraznil trenér Amir Ghalenoei.
Když se začalo, nejhlasitějšími odpůrci íránských fotbalistů nebyli fanoušci z Nového Zélandu, ale američtí Íránci, disidenti.
Pro ně se stala vlajka se lvem a sluncem symbolem odporu vůči náboženskému režimu v Teheránu. Sice je FIFA v hledišti jako politický symbol zakázala, ale byly jich k vidění tisíce. Fanoušci je měli i na trikách.
Členové týmu opakovaně prohlašují, že chtějí, aby fotbal lidi spojoval. Nálada na tribunách však byla všelijaká, jen ne jednotná.
Skutečnost, že úvodní zápas Íránu se konal v Los Angeles, městě s největší populací Íránců mimo Írán, z nichž mnozí přicestovali právě po islámské revoluci v roce 1979, jen zvýšila obavy.
„Bylo tu mnoho Íránců. Věří v různá politická přesvědčení, ale všichni nás z celého srdce povzbuzovali a myslím, že je to vítězství pro nás všechny,“ řekl trenér Ghalenoei.
Írán - Nový Zéland 2:2, atraktivní zápas vítěze nepřinesl. Dvakrát se trefil Just |
Část hlediště zpívala předrevoluční státní hymnu. „Znamená to svobodu a hrdost,“ řekl jeden z fanoušků, když ho novinář z BBC požádal o překlad. „Jsem tu, abych podporoval Írán, ne režim.“
„Je to složité. Jsem tu, abych podpořila Írán, ne režim. Stýská se mi po mé zemi,“ říkala Samaneh, íránsko-americká žena, která žije ve Spojených státech deset let.
„Můj otec je tady v Americe, ale máma uvízla v Íránu kvůli byrokracii a cestovním omezením prezidenta Trumpa. Bojím se o ni. Taky mám strach se tam vrátit a navštívit ji.“
Fanoušci Íránu s vlajkami z doby před revolucí před stadionem v Los Angeles před utkáním na mistrovství světa proti Novému Zélandu.
„Íránský lid si zaslouží změnu režimu. Lidé byli masakrováni v ulicích Teheránu. Nechceme dohodu,“ vyhlašovala jiná fanynka Nini v souvislosti s mírovým paktem mezi USA a Íránem ze začátku týdne.
„Nemůžeme jen tak mávnout rukou nad tím, co se stalo v lednu, a zabalit to do sportovních události,“ říká Farimah, která měla sobě tričko se znakem lva a slunce. „Tento tým nereprezentuje íránský lid.“
Hráči toto tvrzení odmítají. „Hrajeme za každého Íránce, ať už v diaspoře nebo v Íránu. Lidé mají různé názory, ale jsme tu, abychom je spojili. A budeme se snažit přinést radost všem Íráncům, ať už žijí kdekoli,“ řekl kapitán týmu Mahdí Taremí na tiskové konferenci.
„Fotbal je o přátelství, kulturních vazbách a o tom, že politiku odložíme stranou,“ přitakává jiný z fanoušků Mostafa.
Dohoda o zastavení nepřátelských akcí mezi Washingtonem a Teheránem sice snížila obavy z další eskalace, ale napětí zůstává.
