Až večer národní tým v Edenu rozehraje šlágr podzimu proti Chorvatsku, bude se hrát o hodně.
O naději na přímý postup na mistrovství světa v Americe, která by ani po vítězství nebyla valná.
Takže spíš o případnou výhodu domácího prostředí v baráži, což jistě není varianta k zahození.
A ano, také o trenéra.
„Tlak cítíme před každým utkáním v kvalifikaci, ale nemyslím si, že bych mu podléhal a byl nepřipravený. Těším se, pro všechny je to obrovská výzva,“ řekl Hašek.
Ať mají lidi zážitek. Hašek o zápase proti Chorvatům, které Češi nikdy nezdolali |
Kdo ví, co se skrývá za neměnnou grimasou v jeho tváři. Možná vážně nenarušitelný vnitřní klid, možná také nervy nebo pochybnosti.
Kouč sám musí vidět, že i když od jeho nástupu uteklo dvaadvacet měsíců, pořád to není ono. Pořád se nezdá, že by národní tým měl tvář, že by se posouval, zlepšoval, směřoval za lepší budoucností.
Vybavíte si, že by pod Haškem aspoň jednou vyloženě oslnil? Zválcoval soupeře a předvedl výkon, na který se jen tak nezapomene?
Pozor, i když se to možná nezdá, současný trenér nemá vůbec mizernou bilanci. Z devatenácti zápasů má bodový průměr 1,95, což je číslo, kterým hravě trumfne předchůdce Šilhavého, Jarolíma, Vrbu i Bílka. Když odečteme pány, kteří byli u reprezentace jen na záskok, byl na tom naposledy lépe legendární Karel Brückner.
Manažer fotbalových reprezentací Pavel Nedvěd a trenér Ivan Hašek během tréninku áčka před kvalifikačním zápasem proti Chorvatsku.
I od hráčů slyšíte, jak moc se zvedla úroveň taktických příprav, pochvalují si, že vědí, na čem jsou a že s nimi trenéři pravidelně komunikují, což platí i pro borce, kteří zůstanou mimo nominaci.
Jenže pořád chybí to hlavní.
Výsledek, který by opravdu zvonil. Jasně rozpoznatelná vize. A hlavně progres, který – při vší úctě – zatím zkrátka není vidět. Věděli jste, že loňský domácí duel s Ukrajinou byl v Haškově éře jediný, ve kterém si národní tým vyšlápl na soupeře, který je v žebříčku FIFA výš?
Soupeře z elitní desítky, mezi které se řadí i deváté Chorvatsko, Češi porazili naposledy před šesti lety, kdy v Edenu senzačně skolili Anglii 2:1 gólem střídajícího debutanta Ondráška. Na stejném stadionu pak pod koučem Šilhavým obrali i světové jedničky z Belgie a trojky ze Španělska.
Vlk samotář a jeho svět. Krejčí o nastavení mysli a prvních týdnech v Anglii |
Současný tým, který je v aktuálním světovém pořadí devětatřicátý, se už také nutně potřebuje blýsknout. I když ho před říjnovým srazem nepříjemně pročesala zranění, už není na co čekat a kam ustupovat.
Jestli chtějí Češi dát najevo, že to myslí s mistrovstvím světa vážně, potřebují konečně bouchnout do stolu. Překvapit a ukázat to, co jim doteď v Haškově éře zoufale chybělo.
Odvahu!
Co to znamená? Nastoupit sebevědomě, využít narvaného Edenu a zkusit soupeře přimáčknout hned v úvodu. Nespekulovat, nevyčkávat, valit dopředu. Probránit se k remíze stejně nedává smysl a nechat Chorvaty hrát už vůbec ne.
Ladislav Krejčí během tréninku reprezentace před kvalifikačním zápasem s Chorvatskem. Zleva David Jurásek, Michal Sadílek, Jaroslav Zelený, Adam Karabec a Václav Černý.
Ani s věkovým průměrem těsně pod třicítkou to nevypadá, že by uvadali. Kapitán Modrič i ve čtyřiceti pořád válí v AC Milán, ani dalším veteránům Perišičovi, Kramaričovi či Kovačičovi věk nijak nepřekáží. Před čtyřmi měsíci v Osijeku sfoukli Čechy 5:1 a ve čtvrtek večer se mohou výrazně přiblížit přímému postupu.
Uspět chtějí i pro trenéra Daliče, jehož čeká stý zápas na chorvatské lavičce na den přesně osm let po tom prvním. Úžasnou generaci fotbalistů mezitím dovedl ke světovému stříbru i bronzu.
To Hašek je před svým dvacátým utkáním od loňského návratu k reprezentaci v úplně jiné situaci. Už v září, kdy s týmem poprvé fungoval i nový manažer Pavel Nedvěd, byl pod drobnohledem.
A platí to dál.
Zápas pravdy je tady.
Pro reprezentaci i jejího trenéra.
