Čeští reprezentanti tak získali ohledně šampionátu první jistotu: pokud v březnové baráži odmetou Iry a (nejspíš) Dány, čekají je ve skupině A soupeři ze tří kontinentů.
Mexiko.
Jižní Korea.
Jihoafrická republika.
To by bylo něco!
Turnaj se sice odehraje převážně ve Spojených státech, ale Mexičané spolu s Kanadou se ujmou role spolupořadatelů.
Legendární hokejista Wayne Gretzky během losování základních skupin mistrovství světa 2026.
Zahajovací zápas turnaje se dokonce 11. června chystá na Aztéckém stadionu v hlavním městě Mexico City, ale ten se Česka týkat nebude: v případě postupu začnou o pár hodin později v Zapopanu proti Jižní Koreji.
První komplikace? Každý zápas by národní tým odehrál na jiném stadionu, což s sebou nese úmorné cestování. Na druhé utkání s Jihoafričany by se přemisťoval do Atlanty, což znamená tři a půl hodiny v letadle. A pak zase zpátky do Mexika: putování na devadesátitisícový Aztécký stadion, který leží v dvoutisícové nadmořské výšce, spolkne necelé čtyři hodiny. To všechno během třinácti dnů. Uf!
Že případné trmácení má cenu řešit až po baráži? To sotva, už teď je potřeba vytvořit plán pro případ, že by se americký sen vyplnil. A možná i sledovat soupeře, na které reprezentace běžně nenaráží.
Estadio Azteca neboli Aztécký stadion v Ciudad de México.
Mexiko jako první země vůbec hostí zápasy fotbalového šampionátu už potřetí. V roce 1970 u toho byli i Čechoslováci, ale končili rychle, po třech porážkách. Turnaj z roku 1986 je zase nezapomenutelný díky Maradonově boží ruce. Možná překvapí, že současný tým je poskládaný hlavně z hráčů domácí ligy, vymykají se vlastně jen kapitán Álvarez z Fenerbahce a stárnoucí střelec Jiménez z Fulhamu.
Větší hvězdy mají v kádru Korejci: obránce Kim Min-če kope v Bayernu, záložník I Kang-in v Paris Saint-Germain. Tradiční účastník se na světovém šampionátu předvede pojedenácté v řadě, což je nejdelší série ze všech zemí mimo Evropu a Jižní Ameriku.
A Jihoafrická republika? Zpátky je po šestnácti letech, kdy turnaj jako první africká země sama pořádala. Doba, kdy stavěla tým z šikulů roztroušených po Evropě, je fuč: teď je personou číslo jedna útočník Foster z anglického Burnley.
Ambici vést reprezentaci nemám, řekl Trpišovský. Jedna věc to ale může změnit |
Než mohli Češi začít googlit informace, čekali skoro dvě hodiny, protože načančaný fotbalový večírek se rozjížděl velmi pozvolna.
Kdo si vzpomněl, jak se losovalo před dvaatřiceti lety, kdy se Amerika na vrcholnou fotbalovou slávu chystala poprvé?
Tak bizarní večírek už se nezopakuje, to se klidně vsaďte.
Pánové z FIFA se tenkrát shodli, že nenajdou lepší místo než Las Vegas a hotel Caesars Palace, kýčovitě vyšňořený do stylu starověkého Říma. Pod stropem obřího sálu se hromadil dým z cigaret, hosté v oblecích se proplétali mezi hracími automaty a třeba Roy Hodgson, anglický kouč Švýcarska, se hned sháněl po drobných, kterými by některý z forbesů nakrmil. Funkcionáře z celého světa už dávno před ceremoniálem vtáhl blikající noční svět, a když se losovalo, mnozí dorazili se společnicemi po boku.
Los MS 2026: Fotbalisté by hráli v Mexiku s domácím týmem, Koreou a Jižní Afrikou |
Ceremoniály bývaly nudně oficiální, než je Američané přetočili do opačného extrému. I v pátek to byla pozoruhodná podívaná, byť v důstojnějším prostředí Kennedyho centra múzických umění ve Washingtonu.
Na pódiu se prostřídaly hvězdy pop-music Robbie Williams a Nicole Scherzingerová, svou nejslavnější árii Nessun Dorma zapěl hned na úvod legendární italský tenor Andrea Bocelli, pompézním večerem prováděli herec Kevin Hart a německá topmodelka Heidi Klum.
Míčky z osudí tahaly kromě Gretzkého další sportovní persony: Rio Ferdinand, Aaron Judge, Shaquille O’Neal a Tom Brady. Všechno nablýskané, zářící, velkolepé, tip ťop, ale čtyřicet minut trvalo, než argentinský kouč Lionel Scaloni v bílých rukavičkách donesl na podstavec pohár, o který by mělo jít především: trofej pro mistry světa.
Donald Trump přejímá od Gianniho Infantina Cenu míru FIFA.
Do té doby byla v centru dění masivní pozlacená Mírová cena, kterou od šéfa FIFA Gianniho Infantina převzal americký prezident Donald Trump. Než se vůbec začalo losovat, dlouho se víc řešily politické zásluhy. Až pak Trump s medailí na krku zaburácel: „Máme před sebou událost, jakou svět ještě nezažil!“
Což je docela klidně možné.
Po mistrovství v Kataru, které se odehrálo prakticky v jednom městě, se chystá šampionát ve třech zemích, kde stadiony dělí obří vzdálenosti a při přeletech mohou týmy překonat i čtyři časová pásma.
Miliarda lidí po celém světě bude od 11. června do 19. července přilepená u televize. A co Češi? Budou mít důvod vyrazit za oceán?
