Asi tušíte, že vyrůstat fotbalově v Iráku není zrovna lehká záležitost. Husajn toto tvrzení nastokrát podtrhuje.
Jako malý přišel o otce. Bylo mu teprve 12 let, když táta vyrazil do města nakoupit stavební materiál na výstavbu rodinného domu. Už se nikdy nevrátil. Členové al-Káidy ho po cestě zastřelili.
Rodina se z tragédie těžce vzpamatovávala, navíc o pár let později přišla další rána. Jednoho dne v roce 2014, když nepokoje v zemi z části kontrolované Islámským státem sílily, zmizel Husajnův bratr. Unesli ho teroristé. A taky ho už nikdy nikdo neviděl.
Jen těžko si lze představit, co asi tehdy Husajn zažíval. Smutek, prázdnotu, snad i strach z další katastrofy.
Ajmán Husajn zklamaně odchází po porážce Iráku s Norskem.
I kvůli okolnostem chtěl dát sportu sbohem. „Rozhodl jsem se, že skončím s fotbalem, abych se mohl starat o rodinu,“ popisoval zpětně.
„Ale máma mi to zakázala,“ dodal.
Dobře udělala, její syn se stal profesionálem. Fotbalově různě cestoval. Zahrál si ve Spojených arabských emirátech, Kataru, Maroku. Loni se však vrátil do Iráku, kde nastupoval za tým Al-Karma.
Irák - Norsko 1:4, Haaland dvěma rychlými trefami řídil jasné vítězství Seveřanů |
A samozřejmě oblékal i národní dres, kde byl oporou. V kvalifikaci nasázel devět branek, nejvíc z týmu. Navíc v postupové baráži proti Bolívii rozhodl gólem ve druhém poločase o historické účasti Iráku na mistrovství světa.
Na šampionát se země z Blízkého východu dostala po dlouhých čtyřiceti letech. Naposledy se ukázala na MS shodou okolností v Mexiku, po třech porážkách s Paraguayí (0:1), Belgií (1:2) a domácím Mexikem (0:1) skončili Iráčané bez bodu už ve skupinové fázi.
Teď vyrazili do Severní Ameriky s motivací dosavadní zápis vylepšit. Na Husajna hodně sázeli, jenže o něj před turnajem málem přišli. Krátce po příletu do Spojených států ho totiž zadrželi na imigračním oddělení.
Irák srovnal proti Norsku na 1:1, gól vstřelil Ajmán Husajn.
Dlouze ho prověřovali, sedm hodin čekal na verdikt. Nakonec jej Američané pustili, avšak třeba týmový fotogram Talal Salah takové štěstí neměl.
Komplikace ho nijak nerozhodily, sám poté pronesl: „Jsme zvyklí na bomby a kulky. Naučili jsme se, že se nic dobrého nestane bez čekání a trpělivosti.“
Oslavovaný Messi: O čísla mi nejde, fotbal už si jen užívám. Ale neměl být vyloučený? |
A ta se mu vyplatila. Ačkoliv Irák nakonec první duel na turnaji jasně prohrál, díky Husajnovi si alespoň užil radost z gólu. Teprve podruhé v historii na světových šampionátech.
„Jsem na něj hrdý, mám z něj moc velkou radost,“ komentoval australský kouč Iráku Graham Arnold.
Ajmán Husajn se raduje z gólu proti Norsku.
Ve 39. minutě vyskočil Husajn mezi norskými zadáky na centrovaný balón a vyrovnával na 1:1. Slavil bujaře, zvedl ruce nad hlavu, sprintoval k rohovému praporku, objímal se se spoluhráči.
„Je to zvíře, hlavně v pokutovém území, kde zůstává chladnokrevný. Když do něj pošlete míč, máte tak 80% šanci, že z toho bude gól. Je to náš vůdce, jeden z lídrů. Má silnou mentalitu,“ popisoval krajan a plzeňský obránce Merchas Doski.
Nakonec se Husajnovo jméno objevilo ve střeleckém zápisu ještě jednou. V nastavení si po nepřehledné situaci nešťastně sklepl balón do vlastní sítě a byla z toho čtvrtá norská branka.
Velká smůla pro Ajmána Husajna, od něhož se míč odrazil do vlastní sítě.
Mimochodem, v historii šampionátu se stalo jen dvakrát, že by jeden hráč vstřelil gól a zároveň si dal i jeden vlastní. V roce 1978 Nizozemec Ernie Brandts a v roce 2018 dokonce ve finále Chorvat Mario Mandžukič.
„Já bych si raději pamatoval jeho výkon a to, jak hrál. Měl během sezony několik zranění, takže fakt, že odehrál celých 90 minut, je skvělý. Pro Irák to byl velký večer,“ uvedl trenér Arnold.
Iráčané v našlapané skupině I narazí ještě v pondělí na Francii a posléze v pátek na Senegal.
A opět budou spoléhat na Husajna, jehož příběh daleko přesahuje hranice fotbalu.
