Rajtoral zatáhl míč po levém křídle, Papadopulos, ač faulovaný, špičkou kopačky usměrnil centr do sítě.
"Rozhodčí už byl připravený pískat penaltu, protože mě obránce stáhl," líčil Papadopulos, jeden z mála českých hráčů, který v zápase s Itálií nepropadl.
"Franta Rajtoral mi říkal, že levačku nemá tak silnou, že to bude dávat na přední tyč. Tak jsem si tam naběhl. Jsme rád, že aspoň tahle spolupráce vyšla."
Ale je to slabá útěcha, ne?
To je, ale horší by bylo, kdyby to skončila tři nula a my jeli domů bez gólu.
Takže jste za ten gól rád?
Kéž by k něčemu byl. Jako útočník rád jsem, ale nic neřešil a týmu nepomohl.
Proti Itálii jste museli vyhrát, abyste ve skupině skončili alespoň třetí a hráli tak baráž o olympijské hry. Proč se to nepodařilo?
Co k tomu říct? V takovém zápase se nám nemůže stát, abychom dostali dva góly ze standardky. A pak navíc ještě gól do šatny. To fakt nejde.
Po třetím gólu v závěru poločasu jste padl na záda. Už jste nedoufal, že zápas otočíte?
Čekal jsem, že půli dohrajeme na dva jedna a po přestávce to zkusíme otočit. Ale gól do šatny, to byla rána.
Když jste ve 14. minutě vyrovnal na 1:1, věřil jste, že zápas zvládnete?
Jo, to jsem věřil. Začali jsme hrát fotbal, jenže jsme neuhlídali standardku, pak přišel gól do šatny a ve druhé půli už to byla jen hra na náhodu, i když jsme se s tím snažili něco udělat.
Spíš to vypadalo, že už vám chyběla vůle.
To bych neřekl, já chtěl pořád a odevzdal jsem všechno. A myslím si, že i kluci. Chtěl jsem dát na tři dva a ještě to zdramatizovat. Určitě jsme to nevypustili.
Asi jste si nepředstavoval, že na mistrovství Evropy skončíte s jedním bodem poslední ve skupině...
To určitě ne. Naším cílem bylo postoupit ze skupiny.
Co rozhodlo, že se to nepodařilo?
Asi druhý zápas se Srbskem, kdy jsme dostali gól v nastaveném čase. I když remíza by stejně moc neřešila. Teď po zápase se mi mluví těžko, ale je pravda, že jsme tady bůhvíjaký dojem nezanechali.
Měli jste vůbec na víc?
Při troše štěstí jo. To nám nejvíc chybělo v prvním zápase s Anglií. Ale to je samé kdyby. Nechci se vymlouvat, realita je špatná. Naše generace končí. Musíme zvednout hlavu, někteří z nás třeba dostanou šanci v áčku a tak se pokusíme o úspěch tam.
Zároveň jste přišli o účast na olympijských hrách. Jak bolí toto?
To byl prvořadý cíl. Dneska vyhrál lepší tým a na olympiádu postupují taky lepší týmy, než jsme my.
Prožíváte velké zklamání?
To teprve přijde. Hned po zápase si to neuvědomíte. Každý si to musí v hlavě srovnat sám. Probrat si, co tomu tady dal. Chtěli jsme strašně moc, ale dopadlo to špatně.
