A také gól, který v neděli večer jen prohloubil pokračující prokletí anglického fotbalu. Jeho reprezentanti jako první padli ve druhém finále v řadě a na jakoukoli trofej se čeká už 58 let, konkrétně od léta 1966.
Především kapitán Harry Kane, kterého trenér Gareth Southgate ve finále stáhl už po hodině, musel na lavičce trpět. Když dali Španělé rozhodující branku, leskly se mu oči. A jakmile rozhodčí Francios Letexier odpískal konec, s nepřítomným výrazem vyrazil konejšit spoluhráče.
Bylo to ale on, kdo potřeboval útěchu ze všech nejvíc.
Zklamaný kapitán Anglie Harry Kane po prohře se Španělskem.
„Všechny osobní trofeje bych vyměnil za tu z Eura. Okamžitě,“ vyřkl den před zlatým zápasem. Místo toho se proplétal mezi poskakujícími Španěly a z reproduktoru si poslechl: „Harry Kane, nejlepší střelec turnaje.“ Není to k vzteku?
Během obou evropských finále měl jediný dotek s míčem v pokutovém území soupeře. V neděli před půlnocí pak s průhlednou igelitkou v ruce mlčky prošel mixzónou, kde čekali novináři. Zkroušený a bílý jako stěna rozhodně neměl náladu se dál vybavovat.
„Každý rok se snažím konečně získat trofej,“ přiznal ještě předtím. Zase se to nepovedlo.
Anglie i její vyvolený kapitán Kane dál trpí, zatímco Španělsko je po dvanácti letech zpátky na evropském trůnu. Když jeho fotbalisté vystoupali na pódium, aby si převzali zlaté medaile, střecha Olympijského stadionu se působivě zbarvila do červena.
Poražení fotbalisté stáli opodál a se skřípěním zubů sledovali, jak se soupeři baví.
Španělsko - Anglie 2:1, čtvrtý titul v historii trefil v závěru Oyarzabal |
Sedmnáctiletý Yamal, nejlepší mladý hráč turnaje, schytal žertovné pohlavky od parťáků, protože na pódium vyrazil celý natěšený ještě před trenérem Luisem de la Fuentem, který měl jít první. Mezi posledními pak s vlajkou okolo pasu přikráčeli Jesús Navas, pamětník zlaté generace okolo Andrése Iniesty, Xaviho nebo Davida Villy, kteří si finále užili na tribuně, a samozřejmě kapitán Morata, jenž zdvihl trofej nad hlavu a odjistil salvu konfet a ohňostroj na střeše.
Tady ale dlouhá španělská noc teprve začíná.
Přímo na trávníku svým poddaným gratuloval i král Filip VI., kterému záložník Fabián Ruiz poněkud nesměle a se stydlivým výrazem půjčil nablýskanou trofej. Princ William, britský následník trůnu, s kterým si španělský monarcha před výkopem v čestné lóži familiérně plácl, mohl jen tiše závidět...
