Jak se hrdý Severomoravák dostal do Jablonce a především k možnosti vařit pro národní tým? „Cesta vedla přes spoustu mezizastávek, jednu dokonce v Německu. Pracoval jsem tam v michelinské restauraci, pak jsem dostal nabídku vařit na Hrubé Skále v Českém ráji. To už je od Jablonce kousek,“ projede letem světem svou kariéru.
Kuchařských štací však bylo podstatně víc a jedna z nich byla ve Špindlerově Mlýně. „Pořádala se tam Miss Junior, tím jsem začal s vařením pro podobné velké akce. Potom v Praze byla Miss Aerobic,“ vyjmenovává kuchař namátkou různé příležitosti.
Tak nějak předpokládám, že vaření pro hubená děvčata se dost liší od vaření pro vrcholové sportovce. „No jasně, holky jí v podstatě jen saláty. Ale on si ani fotbalista na Euru nemůže nacpat pupek svíčkovou a zaplácnout to krémovým dortem.“
V Kosovu jsem měl v jídelníčku jehněčí kotletky. Od rána jsem se ptal po mase, ale pořád mi ho nebyli schopní ukázat. Když jsem dvě hodiny před večeřemi ve dveřích uviděl chlapa s čerstvě zabitou ovcí přes ramena, myslel jsem, že dostanu infarkt.
