„Bylo by velké alibi, kdybychom se tomu nepostavili čelem a tvářili se, že postup nemáme ve svých rukou,“ řekl stoper Jakub Brabec ve svém výstižném vzkazu přes video.
Ano, přesně za 613 dní, kdy turnaj zahajuje, musejí být Češi u toho.
Los fotbalisty příjemně překvapil: Žádné alibi! Ukažme, že na Euro patříme |
Nejtěžší překážka pochopitelně nese jméno Robert Lewandowski. Nestárnoucí bombarďák je víceméně synonymem pro Polsko. Nejlepší kanonýr historie. Nejčastější reprezentant. Kapitán. Pan Nedotknutelný. Extratřída. Na mistrovství světa v Kataru, kam se Poláci na rozdíl od Česka probojovali, bude za necelé dva měsíce náležet k nejsledovanějším celebritám.
Především na něm bude záležet, jak červenobílá družina dopadne. Češi ho naposledy potkali před čtyřmi lety v přáteláku. A hodí se připomenout, že 34letý Lewandowski navzdory několika možnostem neskóroval. Dokonce se netrefil nikdo z Poláků, takže hosté si díky Janktově zásahu odvezli výhru 1:0.
Tak proč by se to nedalo zopakovat v bojích o Euro?
Předně bychom měli poděkovat šťastné ruce lehce prošedivělého elegána Karl-Heinze Riedleho, někdejšího vyhlášeného útočníka, který při decentním ceremoniálu ve Frankfurtu nad Mohanem zašátral v prosklené dóze, vytáhl lísteček s nápisem Czechia a zařadil ho do skupiny E. Právě tady se Češi vyhnuli těžkým vahám z elitní skupiny – kupříkladu Španělsku, Itálii, Portugalsku nebo Belgii.
I další dílky do příští kvalifikační mozaiky šly na ruku trenéra Šilhavého. „Máme samozřejmě ke všem respekt, ale asi bychom byli alibisti hlavně u Faerských ostrovů a Moldavska, kdybychom řekli, že jsou silnější. Nebo že budou těžcí. Byť pravda vždy leží na hřišti,“ prohlásil Jaroslav Šilhavý.
„Pokazit si všechno můžeme pouze sami,“ rázně doplnil fotbalový boss Petr Fousek.
Jméno jednoho ze soupeřů stále nezaznělo, tak si celou skupinu můžeme zkompletovat: Polsko, Česko, Albánie, Faerské ostrovy, Moldavsko.
Česká i polská role jsou jednoznačně dány.
Nazveme ji favorité.
Čeští fotbalisté začnou kvalifikaci doma s Polskem, pak nastoupí v Moldavsku |
Nebo spíš velcí favorité.
Jestli by měl někdo ze soupeřů zlobit, pak leda Albánie, která si zahrála na mistrovství Evropy 2016, což byl její historicky první velký turnaj. Předvedla se sympaticky, porazila Rumuny, ale měla by snad konkurovat Česku? Pokud se nic nepodcení a elitní sestava kolem střelce Schicka a kapitána Součka nebude v rozkladu, nemělo by to hrozit problémem.
Už teď je ovšem užitečné si připomenout, že Albánii vyrůstá výtečná generace, která se narodila zkraje tisíciletí. Vytáhlý a podmračený útočník Armando Broja (2001) kope za Chelsea a nově prodloužený kontrakt mu vyprší až v roce 2028. Je to anglický rodák se žhavou albánskou krví.
Stoper Adrian Bajrami (2002), jenž se narodil ve Švýcarsku, patří Benfice Lisabon. Záložník Kristjan Asllani (2002) hostuje za velké peníze v Interu Milán z Empoli. Na tuhle trojici pozor, pořád však platí, že cedulka s nápisem Czechia nesmí na Euru chybět.
Kvůli papírově snadné skupině.
Kvůli milosrdnému postupovému klíči, který na turnaj pošle téměř polovinu z 53 nápadníků. Německo jako pořadatel má místo jisté, dalších třiadvacet vstupenek je volných. Mimo je Rusko.
Kvůli prestiži, důvěryhodnosti i historii prostě Česko musí na Euro projít. Nechybělo ani jednou od roku 1996 a není důvod si myslet, že zrovna v nejlehčí možné skupině ta unikátní série zhasne.