O cenné remíze 1:1, o penaltě, o spontánní gólové oslavě i tabulce střelců, které aktuálně vévodí. A také o nateklém nosu, který si odnesl právě ze souboje s chorvatským stoperem.
Od Chorvatů to slízl tým i sudí. Mám snad skákat jako svíčka? nechápe Lovren |
„Nemluvil jsem s ním. Až po přestávce jsem z kabin vycházel společně s Perišičem, který mi tvrdil, že o mě Lovren nevěděl. Že mě neviděl, což se taky rozhodčímu snažil vysvětlit. Ale za mě to byla stoprocentní penalta, trefil mě ve výskoku loktem. Být to na půlce, je to faul, ve vápně to přece musí být totéž,“ vracel se k pátečnímu zápasu.
V sobotu po poledni pak zasedl před kameru a na dálku odpovídal na sérii otázek českých i zahraničních žurnalistů a plynule měnil rodný jazyk s angličtinou.
Co váš nos, Patriku?
Není zlomený, což je hlavní. Sice se mi špatně dýchá, mám to nateklé, ale jinak v pohodě. Byla to pecka.
Proto překvapilo, že jste se rychle zvedl a tlačil jste se k penaltě.
Jo, chvilku jsem zůstal otřesený, ale nebyl jsem zase úplně mimo nebo snad vypnutý. Kvůli krvi jsem jen potřeboval vyměnit dres a na penaltu jsem si věřil. Před samotným kopem už jsem byl koncentrovaný, věděl jsem, kam míč zahraju a gólman šel na druhou stranu. V tom jsem měl štěstí.
A pak jste před kamerou napodoboval Nata Diaze, známého zápasníka MMA. Přiblížíte oslavu i nezasvěceným?
On je často při svých zápasech vždycky celý zakrvácený, v ten moment mě to napadlo, mělo to být něco podobného.
Podle úvodních dvou zápasů na šampionátu se zdá, že jste si přivezl velmi dobrou formu.
Přijel jsem zdravý, nic mě nelimitovalo, což je pro mě osobně vždycky hodně důležité. Formu jsem pak doladil na kempu před Eurem, cítil jsem se dobře a to, co přišlo – góly a všechno kolem – je i zásluha kluků, kteří mi pomohli. Hrajeme skvěle týmově a je normální, že to vždycky někoho vystřelí. Teď jsem to byl já, ale v dalších zápasech to může být zase někdo jiný.
 |
Vy jste dokonce vystřelil do čela tabulky kanonýrů, jaké to je
Samozřejmě, že je příjemné být na čele před takovými hráči. Na druhou stranu, zápasů ještě bude spoustu, počítám s tím, že favoriti ze svých skupin postoupí a že útočníci budou branky střílet. I proto to pro mě zatím není úplně velké téma. Důležitý je týmový úspěch a na ten se soustředím. Upřímně, kolik branek budu mít na konci turnaje, mě moc nezajímá, přeju tsi hlavně, abychom došli co nejdál.
První cíl, postup do osmifinále, už jste de facto splnili. A v posledním utkání skupiny proti Anglii vám dokonce stačí remíza k prvnímu místu.
Jo, bod s Chorvatskem, posledním vicemistrem světa, pro nás byl hodně pozitivní a cenný.
Euro v datech: top střelec Sampdorie i progres v Německu. Schick a svět čísel |
A ta Anglie? Na šampionátu se zatím trápí.
Vypadá to, že mají problémy v útoku, na druhou stranu: pořád mají hvězdné hráče, skvělé mužstvo, proti kterému je nesmírně těžké hrát. Je fajn, že máme čtyři body a dobrou výchozí pozici, chceme se připravit co nejlépe.
Znovu vás čeká přelet, zatímco Anglie potřetí za sebou nastoupí doma v Londýně. Už jste se s netradičním režimem šampionátu sžil? A jak vlastně cestování prožíváte?
Nic moc, já létání úplně nemusím - a po návratu ze zápasu s Chorvatskem to s námi navíc dost házelo, takže jsem si to úplně neužil. Do Skotska jsou to sice jen dvě hodiny, ale ideální to není, musíte být předem na letišti, pak čekáte, než vyjede bagáž, než se dostanete zpátky na hotel... Kluci si čas krátí nejčastěji hraním Člověče nezlob se, to tam jede furt. Ale nechceme si stěžovat: na turnaji cestuje většina týmů. Jsme aspoň rádi, že můžeme být v Praze a připravovat se v domácím podmínkách.
