„Je to pro mě něco opravdu velkého, o čem jsem snil. Strašně se těším,“ říká hráč, který v pondělí oslaví teprve dvaadvacáté narozeniny. „Nominaci můžu brát jako dárek, ale v tom kolotoči posledních dní jsem si ani neuvědomil, že budu mít narozeniny.“
Záložník vypůjčený do Liberce z nizozemského Eindhovenu obsadil poslední šestadvacáté místo v nominaci, které bylo původně rezervované pro obránce Ondřeje Kúdelu. Jeho odvolání proti trestu však UEFA ve středu večer zamítla a kouč Jaroslav Šilhavý vybral z několika adeptů právě Sadílka.
Šestadvacáté jméno pro Euro. Místo Kúdely bere kouč libereckého Sadílka |
Jak moc velké překvapení pro vás je, že jste na poslední chvíli získal nominaci na Euro?
Samozřejmě jsem vnímal zprávy, že je možné nominovat šestadvacet hráčů, že se zranil Lukáš Provod a tak dále. Ale je to pro mě něco opravdu velkého, o čem jsem snil. Jsem moc rád, že se trenér Šilhavý rozhodl právě pro mě. Budu se snažit ukázat, co umím, a i když třeba nebudu hrát, chci pomoct týmu k úspěchu.
Kde vás zpráva o pozvánce do reprezentace zastihla?
V neděli jsme hráli s Libercem zápas ve Zlíně a další dva dny jsem pak zůstával doma na Moravě, kde jsem dělal maturitní didaktické testy na ekonomickém lyceu. V úterý jsem po testu z češtiny jel zpátky do Liberce a cestou mi volal trenér Šilhavý, že kdyby na Euro nejel Ondra Kúdela, jsem mezi třemi hráči, kteří by ho mohli nahradit. A ve čtvrtek kolem oběda mi pak oznámil, že jsem nominovaný.
Co na to říkal váš bratr Lukáš, který hraje za Slovácko?
Samozřejmě mi hned gratuloval. Když jsem byl doma, předběžně jsme se bavili, že bychom s přítelkyněmi spáchali nějakou společnou dovolenou, ale budeme to muset nechat na jindy.
Váš liberecký spoluhráč Jakub Pešek musel kvůli Euru dokonce odložit svatbu. Vy přijdete jen o dovolenou, nebo vám to kříží i jiné plány?
Ano, příští týden mám mít ústní maturitní zkoušky. Ale to se dá odložit, musím zavolat panu řediteli. Škola mi vychází vstříc, i když to není jednoduché, když tam během sezony vůbec nechodím… Péšovi to samozřejmě nadělalo větší starosti, svatba je možná jednou za život a nezávidím mu, že to musí překopat. Ale na druhou stranu jsme fotbalisti, tohle je náš život, a když přijde taková šance, neodmítá se.
Jak moc vám do národního týmu pomohl rok strávený v Liberci?
Ohromně. Hrálo se hodně zápasů včetně Evropské ligy a i teď se do posledního kola pereme o poháry, i když v zimě hodně kluků odešlo. V Liberci to není pro realizační tým jednoduché, hráči se rychle mění, ale parta kolem klubu je výborná. Mně osobně pomohlo, že jsem tady mohl pokračovat v osobním rozvoji. Přišel jsem jako nový hráč, ale kabina mě hned vzala. Teď už jsme na hřišti sehraní a dokážeme si vyjít vstříc.
Boj o poháry jste si ale v závěru zkomplikovali. V posledním kole musíte doma porazit Olomouc a Plzeň by zároveň musela senzačně prohrát v Opavě…
Ještě není konec. Samozřejmě některé výsledky nás mrzí, nejen ty poslední, ty jen teď bijí víc do očí, protože přišly v rozhodující fázi. Ale v Liberci každý dělá maximum proto, aby klub byl úspěšný. Uvidíme v sobotu, budeme se chtít rozloučit s fanoušky vítězně a já chci být u toho.
Jak se budete za sezonou v Liberci ohlížet?
Na Liberec budu vzpomínat jen v nejlepším. Můj příchod se udál během dvou dní na konci přestupového období. Lidi mi říkali, jestli nebudu litovat, že se vracím zpátky do Česka, jestli to není krok zpět. Ale já svých rozhodnutí nelituju. Hráli jsme evropské poháry, kde jsme rozhodně neudělali ostudu, a kdyby nás nepostihla koronavirová nákaza, mohli jsme se do konce základní skupiny rvát o postup. Celý podzim jsem odehrál na pozici defenzivního záložníka, na jaře jsem trochu vysunutější. Měli jsme výborný tým i trenéry. Když si uvědomím, že mě v sobotu čeká poslední zápas za Liberec, je mi z toho smutno. Bude to pro mě hodně emotivní.
A co po sezoně? Vrátíte se do Eindhovenu, nebo zamíříte jinam?
Řeší se nějaké nabídky, bude to ještě zajímavé. V Eindhovenu říkají, že se můžu připojit do letní přípravy, ale kdybych chtěl odejít, nebudou mi dělat problémy. Já už bych se chtěl taky posunout v kariéře dál. Mojí prioritou je zahraničí. Uvidíme, to je budoucnost. Teď se soustředím na poslední ligový zápas a v neděli s Kubou Peškem vyrazíme za reprezentací.
Doufáte v skrytu duše, že se na Euru dostanete na hřiště?
Člověk musí být připravený a já připravený budu, i když vím, že konkurence je obrovská. Už jsem si to vyzkoušel před dvěma lety, kdy jsem byl s reprezentačním áčkem na srazu. Pojedeme na Euro jako tým a budeme chtít uspět. Jestli budu na lavičce, nebo na hřišti, vždycky budu připravený.