Tours, ležící na cestě mezi Orleáns a břehy Biskajského zálivu, tenhle úkol dokonale plní. Ať už vyrazíte do ulic ve všední den nebo o víkendu, dýchne na vás pohodová atmosféra. Nikdo se nikam nežene, nebrzdí vás kolony aut, na vše jako by bylo dost času.
Jenže právě čas fotbalistům chybí, aby mohli stočtyřicetitisícové město blíž prozkoumat. „Zatím jsem byl jen na kafi u obchodního centra,“ líčí záložník Josef Šural. „Působí to tu příjemně, ale času je opravdu málo. A musíme dodržovat i bezpečnostní opatření, která jsou se šampionátem spojená. Proto hotel moc často neopouštíme.“
„Já jsem byl jen na radnici, kde nás přijal starosta. Jinak na procházky není čas,“ doplňuje obránce Pavel Kadeřábek.
Přitom je tu dost zajímavých míst, která stojí za to vidět. Vždyť Tours bylo v 15. století za vlády Ludvíka XI. a pak krátce i během druhé světové války dokonce hlavním městem země.
Jeho prohlídka by mohla začít třeba na městské radnici, u které teď vlaje, z úcty k hostům, kromě francouzské i česká vlajka. Před budovou na náměstí Place Jean Jaurés vás upoutá fontána - těch je v Tours hned několik. Zatímco tahle je na ostrůvku, kolem kterého jezdí auta, jiné stojí v odlehlejších místech a nabízí ideální možnost k posezení na lavičce a odpočinku.
Jeden z vodotrysků stojí poblíž mostu pojmenovaného po americkém prezidentovi Woodrowu Wilsonovi. Ten patří k dominantám města - spojuje břehy řeky Loiry, jezdí po něm auta i tramvaje. Vazba na Spojené státy je silná - vždyť za první světové války v Tours vznikla americká základna a ve městě přebývalo 25 tisíc vojáků ze zámoří. Ti padlí tu dnes mají pomník, po amerických osobnostech je pojmenovaných několik ulic.
Jedna z kratších uliček svým názvem může v někom evokovat myšlenky na fotbal - jmenuje se totiž Rue Buffon. Že by po legendárním italském brankáři? Ale kdepak. Koho ve škole zajímalo osvícenství, ví, že Georges Louis Leclerc de Buffon byl známým přírodovědcem, matematikem a spisovatelem.
Kdo má chuť na dobrý oběd, může zamířit třeba do ulice Rue Colbert, ve které je na sebe namačkaných snad padesát restaurací. Několik typicky francouzských, ale také marocká, indická, italská, turecká... Vybere si asi každý.
Čeští fotbalisté ale mají stravu zajištěnou v zámeckém hotelu Chateau Belmont, kde jim české i zahraniční speciality vaří kuchař Rudolf Juriga. Do města jen občas nakouknou - nejsou tu kvůli památkám, ale aby dosáhli na úspěch.
Tím by byl postup do osmifinále, o který budou bojovat v úterý večer v Lens.
