Čtyřiatřicetiletý gólman v černém dresu v pátek večer v tyrolském městečku pod vysokými alpskými kopci nastoupil ke svému 119. utkání za národní mužstvo.
„Hlavně jsem rád, že jsme vyhráli a že nám utkání vyšlo podle představ i přes to množství střídání. A taky, že jsme nedostali gól,“ řekl po vítězství 6:0.
A rekord? Že překonal Karla Poborského? Pro brankáře Arsenalu nic důležitého, vůbec to neřešil.
„Až někdy fotbal přestanu hrát a podívám se na ta čísla, tak z toho budu mít větší radost než teď. Rekord nikdy nebyl prioritou a nikdy nebude. Takže to nijak neprožívám,“ pronesl nevzrušeně.
„Vždycky jsem chtěl reprezentovat. Když se mi to povedlo jednou, chtěl jsem pak hrát i další zápas To, že jsem jich nakonec nasbíral tolik, je osobní pocta. To ano,“ poznamenal. „Doufám, že další zápasy ještě přibudou, hlavně na mistrovství Evropy.“
Tam za pár dnů jistě budou jiné kulisy, než v páteční přípravě na „vesnickém“ stadionu v Kufsteinu. Jak typicky „nedůstojné“ pro Čechovy milníky v národním mužstvu.
Debutoval před čtrnácti lety proti Maďarsku (2:0) na turnaji na Kypru, na stadionu v Larnace bylo pár desítek diváků.
Stý zápas prožil v nevlídném Jerevanu, kde čelil devíti těžkým střelám a všechny zlikvidoval. Češi vyhráli 3:0, ale na mistrovství světa 2014 stejně nepostoupili.
Na Karla Poborského a jeho metu 118 se dotáhl loni v listopadu v přípravě v Polsku. Když to místní hlasatel oznámil, přes čtyřicet tisíc diváků bouřilo a tleskalo vestoje. Pak Čech dostal tři góly, Poláci vyhráli 3:1.
K rekordnímu zápisu nechme mluvit samotného aktéra. „Moc práce jsem neměl a bylo to v tomto skromném prostředí, které připomíná předsezonní přípravu v klubu. Podle toho ten zápas vypadal. Ale tím, že to neprožívám, je mi jedno, kde to je. Pro mě je důležitější, jak se připravíme na Euro.“
Rekord mít ještě nemusel, Češi ani nechtěli, aby souboj s Maltou patřil mezi oficiální mezistátní utkání, ale nakonec na změnu přistoupili i kvůli soupeři. Jelikož se trenéři domluvili na větším množství střídání, než je povolených šest, FIFA zápas nebude započítávat do světového žebříčku.
Čech proti Maltě nečelil jediné střele, na jediné tribuně kolem hřiště bylo jen pár diváků a v poločase pustil do brány náhradníka Koubka. Sotva však někdy někoho pustí před sebe v počtu startů za národní mužstvo.
„Já na to potřeboval čtrnáct let, což není úplně málo. Uvidíme, jestli se někdo najde. Ale když Karel udělal těch sto osmnáct, tak všichni říkali, že už nikdo nepřekoná. Ale já věřím, že jednou někdo půjde i přese mě.“
Čech totiž zvažuje, že po Euru ukončí reprezentační kariéru (čtěte zde)...
