Jak jste vybaveni?
Šály, dresy, plácačky. S trumpetami nás na stadion nepustí.
Jak jste oslavili Petrův gól Polákům a postup Čechů do čtvrtfinále?
Byla to nádhera. Slavili jsme. Dali jsme si nějaké to pivko a panáčky.
Dodržujete nějaký vítězný rituál?
Ani ne. Ale mladší syn s sebou vozí stále stejné věci, jako když jsme jeli autem na první zápas. Třeba kalhoty, které ani nepotřeboval.
Vídáte se s Petrem před zápasem nebo po něm?
Vídáme se před zápasem i po něm. Jsme domluveni, že za námi přijde.
O čem jste se bavili po zápase s Polskem?
Říkal, že je strašně utahaný.
Pivo si dal s vámi, nebo nesměl?
Myslím, že si malé dal. To mají reprezentanti povolené. Mluvili jsme s ním asi dvacet minut, pak už musel jít do českého domu ve Vratislavi. Rozloučili jsme se, popřáli jsme mu další úspěchy, a ať se mu daří. Tak jsem to dělal od jeho dětství. Uvidíme se spolu zase asi před zápasem s Portugalskem.
Hecujete ho?
Řekl jsem mu, ať maká a ať ze sebe vymáčkne všechno.
Vozíte mu do Polska něco, čím byste mu udělali radost?
Nevozíme nic, jen dobrou náladu. Možná čokoládku, ale to jsou takové maličkosti.
Co říkáte na šílenství, které se v Česku po postupu ze skupiny rozpoutalo? Vlastně díky gólu vašeho syna.
Není to jen díky jeho gólu. V reprezentaci je 23 hráčů a na úspěchu mají podíl všichni.
Připadá mi hodně skromný. Po kom je?
Takhle jsme ho vychovali. Aby se choval slušně a nad nikoho se nepovyšoval.
Napadlo vás někdy, že z Petra bude taková hvězda a že to ve fotbale dotáhne daleko?
Vždycky jsem byl rád, že hraje fotbal a že si jde za svým cílem. Ale že takhle vyletí vzhůru, to nečekal asi nikdo. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Ještě před dvěma lety bych neuvěřil, že si zahraje na Euru a bude dávat góly.
Kde se to podle vás zlomilo?
Opravdu nevím. Dařit se mu začalo ve Viktorii Plzeň. A pak to šlo krůček po krůčku.
Vedl jste ho k fotbalu odmalička?
Samozřejmě, podporoval jsem ho a vozil po turnajích. Najezdili jsme toho dost.
Vy jste také hrával fotbal?
Hrál jsem v Citicích A třídu a pak asi krajský přebor za „B“ tým Sokolova.
Petr přestoupil v zimě do německého Wolfsburgu. Jezdí ještě domů do Sokolova?
Když má čas, tak určitě přijede. Má tu kamarády. Pak míří za bývalými spoluhráči do Plzně a často i za Pavlem Horváthem do Prahy. Snaží se, aby viděl všechny.
Byl pro něho přestup do Německa lehký? Jak jste to vnímal vy?
Proběhlo to v klidu a pohodě. Ve Wolfsburgu ho krásně přivítali.
Jak tipujete čtvrtfinále Česko - Portugalsko?
To je těžké. Ale dám 1:0. Jsem Čech, takže věřím, že postoupíme.
