"Jsem rád, že ho v mužstvu mám. Je to ten správný kapitán," prohlásil trenér Michal Bílek dřív, než začal mluvit sám Rosický. Zatímco nedávno horlivě prohlásil, že by chtěl Euro vyhrát, ve čtvrtek byl mnohem diplomatičtější.
Tomáši, s čím byste byl spokojený, až tenhle turnaj skončí?
To je momentálně těžké říct. Byť to zní jako klišé, zatím máme před sebou tři překážky, tři zápasy. Každý bude nesmírně důležitý. Není to jako v lize, kdy hraješ osmatřicet kol a můžeš si dovolit klopýtnout. Tady není prostor na chybu.
První překážka má název Rusko.
Velice zkušený tým, který hraje dlouho pohromadě. Především v útočné fázi má silné individuality. Moc dobře víme, že nás čeká těžký zápas, to je bez debat.
Čeká vás těžký zápas a krom jiného také souboj s ruským kapitánem Andrejem Aršavinem, bývalým parťákem z Arsenalu. Jaký je?
Podíváte-li se na zápasy Rusů, Aršavin je jejich stěžejním hráčem. To mluví za všechno. Má velkou kvalitu. Rusko se o něj opírá. My ovšem věříme naší síle. Věříme, že můžeme být úspěšní.
Kvůli bolavému lýtku jste tři týdny nehrál. Těšíte se na evropskou premiéru o to víc?
Strašně se těším nejen já, ale celý tým. Atmosféra je výborná. Z mužstva jasně cítím odhodlání. Chceme být úspěšní. Chceme postoupit ze skupiny. V kvalifikaci jsme prošli velmi těžkými časy, což nás zocelilo. I proto pevně věřím, že jsme dobře připraveni.
První zápas na Euru jste hrál už před dvanácti lety. Neutekl ten čas příliš rychle?
Fotbalový věk utíká každému rychle, ale snad ještě nepatřím do starého železa, ne? Třeba se uvidíme ještě někdy příště.
Velký turnaj vás čeká po šesti letech, protože poslední Euro jste kvůli zranění musel vynechat. Ještě vás to fotbalově vzruší?
Jasně. Potřebuju cítit jemnou nervozitu a napětí. Kdybych šel do Eura bez nervozity, bylo by to špatné.
V roce 2004 se Češi málem dostali do finále, měli skvělý tým. Je teď vaše pozice snadnější?
Proč snadnější?
Kvůli menšímu tlaku.
Vůbec ne! Nic není lehčího, v tom nevidím paralelu. Pořád hraju za národní tým a pořád chci být úspěšný. Chci vyhrávat.
