Do konce úvodního zápasu Eura mezi Polskem a Řeckem zbývalo dvacet minut a většiny fanoušků na varšavském stadionu se zmocnily obavy. Domácí tým sice vedl 1:0 a od konce prvního poločasu hrál proti deseti, jenže po přestávce se vše zvrtlo.
Salpingidis vyrovnal a když v 69. minutě přepadl přes faulujícího Szczesného, bylo pro Poláky zle. Mladá opora Arsenalu vůbec neprotestovala, hned si začala sundávat rukavice a na červenou kartu se podívala s ledově klidným výrazem. Jasná penalta, věděl Szczesny.
V tu chvíli by se za normálních okolností už připravoval naskočit na hřiště Lukazs Fabiaňski, Szczesného náhradník v Arsenalu i reprezentaci. Ten je ale zraněný, a tak se na post dvojky posunul Przemyslaw Tyton, pětadvacetiletý gólman PSV Eindhoven.
JDEŠ VEN. Rozhodčí posílá ze hřiště polského brankáře Szczesného.
MODLITBA. Náhradní polský brankář Przemysław Tyton právě naskočil na hřiště a modlí se před penaltou Řeků.
NEDAL. Řek Karagunis zklamal. Penaltu kopl špatně a polský gólman Tyton ho vychytal.
"Když rozhodčí písknul, jen jsem nadával, že je to penalta. Až po chvíli jsem koukal, že Wojciech dostal i červenou. A pak mi to došlo," popisoval Tyton své překvapení.
Rychle se připravil a šel na složitou misi - zachránit situaci, kterou způsobil jeho parťák. Chytit penaltu. Ještě než na ni došlo, poklekl na brankové čáře čelem k síti a pomodlil se. Stejně dost možná učinila také většina polských fanoušků v hledišti i u televize.
Fotogalerie |
A povedlo se! V roce 2004 Karagunis spolupořadatele Eura pokořil, když skóroval proti Portugalsku, tentokrát však domácí nerozesmutnil. Tyton vystihl směr jeho střely a míč vyrazil.
Národní stadion vytryskl nadšením a začal skandovat "Przemek! Przemek!" Tyton byl po své modlitbě v sedmém nebi. "Bylo to krásné. Zvláště proto, že na stadionu byla celá moje rodina a matka mě vůbec poprvé viděla hrát naživo," usmíval se po utkání.
Neštěstí kolegy pro něj skončilo pohádkou. V dresu Polska chytal v soutěžním utkání vůbec poprvé. Doposud si zahrál jen pět přípravných duelů, z toho čtyři dokonce už v roce 2010.
"Cítil jsem se jako ve snu," přiznal Tyton. "Tohle byla ta šance, na kterou jsem čekal, abych pomohl svému týmu. Jsem šťastný, že jsem tu penaltu chytil. Díky bohu!"
