Šlo pouze o jednodenní kontrakt, přesto je rozhodnutí Gillette svým způsobem revoluční: jde asi o první známou skutečnost, kdy sponzor či reklamní partner odmítavě zareagoval na chování hráče, s nímž se rozhodl spojit své jméno.
Jinak (speciálně v Česku) připomínají sponzoři spící obry: mají nesmírnou sílu, ale zdráhají se ji využít.
Sponzoři s hroší kůží
Fotbalu vládnou peníze a ty přicházejí od sponzorů. Hrozba přiškrcení finančních toků by dokázala přinutit každého k podřízenosti. Tuzemští sponzoři však tuto velkou moc nijak zvlášť nevyužívají. Jako by jim stačilo spojit své jméno s fotbalem a radovat se, že se prostřednictvím populárního sportu zviditelňují.
Jaký má tento sport pověst, je tolik nezajímá. Důkazem je loňský flám reprezentantů mezi kvalifikačními duely s Německem a Kyprem. "Nestojíme o negativní reklamu," pohrozil Vladimír Jurina, mluvčí Plzeňského Prazdroje, jednoho ze sponzorů, když se celá věc provalila.
Výsledek tohoto "bububu"? Produkt Prazdroje stojí za českým fotbalem dál... I když pivovar nic nepodnikl, byl ze sponzorů jediný, kdo se aspoň ozval. Jiní mlčeli a tehdejší manažer reprezentace Vlastimil Košťál oprávněně konstatoval: "Český fotbal přežil korupční aféru z roku 2005, po níž sponzoři neubyli, naopak přibyli. Fotbal je a vždy zůstane fenomén."
Košťál narážel na prokázané úplatky, jež otřásly důvěrou v český fotbal. Přesněji, důvěrou fanoušků a široké veřejnosti, nikoliv sponzorů.
Skandál sice odskákal klub z Uherského Hradiště, odkud vycouval hlavní mecenáš Synot, jenže ten byl do celé věci namočený. Když v té době dělala MF DNES anketu mezi partnery celé ligy, setkávala se víceméně s údivem, proč by měli od soutěže dávat ruce pryč.
Platí přitom dvě fakta:
1. V cizině postupují razantněji, viz úprk sponzorů po korupci v Polsku či v Juventusu, jemuž Tamoil zrušil desetiletou smlouvu na astronomických 240 milionů eur.
2. Jedině sponzoři mají moc změnit poměry: kritika fanoušků nebo médií připomíná štěkot psů za neohroženě kráčející karavanou. Při vidině ztráty peněz však musí "fotbalová karavana" změnit směr.
Flamendr, nebo zlatokop?
Nebo musí směr změnit hráč. "Výchovná facka", kterou místo žiletek dostal Fenin od Gillette, se týká sponzorských smluv, jež firmy uzavírají s jednotlivými hráči.
Nezačne-li se mladý útočník chovat jinak, může na to doplatit. Vypovězení krátkodobé smlouvy ho příliš nebolí, ale pověst flamendra, který místo lahve pepsi, jež na něm postavila kampaň, pije něco ostřejšího, by se ho mohla citelně dotknout.
Tím spíš, že právě on má potenciál stát se novou marketingovou hvězdou. Fenin je v tomto směru českou dvojkou mezi fotbalisty, stojí hned za brankářem Petrem Čechem. Ten má podle odhadů ke 160milionovému ročnímu platu dalších 100 milionů korun za reklamu.
Jiní hráči nemají příjmy z marketingu žádné či minimální, ale pro Fenina může být reklama "Klondikem".
Pokud ho kvůli vlastním chybám neopustí, jako se to přihodilo brazilskému útočníkovi Ronaldovi – po sexuální aféře s transvestity mu v květnu vypověděl smlouvu jeden z hlavních sponzorů.
I Čechův partner Adidas se ostatně pozastavil nad chybou gólmana na Euru v utkání s Turky. "Škoda pro něj i pro značku. Bezprostřední důsledky to mít nebude, ale nemělo by to být pravidlem," varoval jeden z šéfů firmy Erich Stamminger.
Čechův případ se týká výkonnosti, od Feninova se liší. Právě proto není krok od Gillette prázdným gestem: možná mimoděk, ale naznačil, jak mohou sponzoři hýbat fotbalem. Že toho většinou nevyužívají, je jiná věc.
