Stále jasně neřekl, zda prodlouží smlouvu ve Spartě a bude pokračovat v reprezentaci.
Teď jako by z posledních sil vzdorovitě - bezprostředně po semifinále v Portu - odpověděl: „Stý zápas v reprezentaci? A proč by neměl přijít?“ To znamená, že jede dál.
Jste zklamaný víc než jiní, že jste nedotáhli Euro až do finále?
Ne, jsem zklamaný stejně jako každý jiný.
Mrzí vás, že branka padla po rohu, v posledních vteřinách hry?
Když už padne, už máte jedno jak...
Kde se stala chyba? Byl to osud?
Nevím... Měli jsme šance, hlavně kolem sedmdesáté minuty. Měli jsme dát gól. Ale tak to někdy chodí.
| Jak to zvládnou třicátníci Karel Poborský (32 let): Stále ve skvělé formě, fyzické i psychické aspoň na hřišti Pavel Nedvěd (31): Nejopotřebovanější z osmi let na vrcholné scéně, drží ho vůle Jan Koller (31): Do velkého fotbalu přišel poslední, je ohromně silný Jaromír Blažek (31): Brankáři zrají i stárnou pomaleji, jistá dvojka za Čechem Tomáš Galásek (31): Na mezinárodním fóru měl pauzu, poctivý, vydrží Vladimír Šmicer (31): Má za sebou nejvíc zranění, čeká ho další boj pozici v klubu Vratislav Lokvenc (30): Spolehlivá a jasná alternativa za Kollera René Bolf (30): Musí zvládnout adaptaci v Auxérre lépe než kdysi ve Spartě |
Co vaše šance, pokus o další oblouček?
Bohužel nevyšla ani ta.
Byl rozhodujícím momentem odchod zraněného Nedvěda?
Je to držitel Zlatého míče, tím je jeho cena daná.
Zažil jste ve fotbale horší konec?
Stejné to bylo přece před osmi lety v Anglii. Tam rozhodl zlatý gól, tady stříbrný. Gól - a konec.
Jak budete vzpomínat na turnaj?
Jako na vynikající. Odvedli jsme spoustu poctivé práce a předvedli nejlepší fotbal, jaký jsem já osobně kdy hrál.
 Český záložník Karel Poborský si zpracovává míč. |
