Velmi zajímavá je statistika držení míče během utkání. Italové ho ani jednou neměli víc v moci než soupeř, přesto pokaždé zvítězili. Ve skupině proti Turecku i Švédsku byli u míče shodně jedenačtyřicet procent času, což je jedno z nejhorších čísel aktivity vůbec na turnaji. S Belgičany čtyřiačtyřicet procent, stejně jako ve čtvrtfinále s Rumuny.
A výsledky? Čtyři výhry a skóre 8:2. Účelný fotbal a rychlý přechod do útoku. Sázka, která se Italům zatím vyplácí. Hodně to připomíná slavný rok 1982. Dnešní trenér Zoff chytal v brance, vše bylo postavené na pevné obraně. V ní vládl Scirea, vpravo hrál Gentile, jehož pro ostrý způsob přezdívali "Žiletka".
Itálie tehdy odjela na mistrovství světa bez útočníka, před nímž by se jiní třásli. Objevila ho až během turnaje: Paolo Rossi. Právě on proslavil dres s číslem dvacet. Na šampionát odjel jako náhradník z nouze. Byl po dvouletém trestu, který si odpykal za skandál s úplatky a sázkami. Před mistrovstvím stihl jen tři zápasy. Pak dal hattrick Brazílii, která měla možná nejlepší tým všech dob. Rossi se nakonec stal střeleckým králem a dovedl Itálii k titulu. Nehrála pohledně, nakopávala míče, jež Rossi proměňoval ve zlaté trefy.
Nyní Zoff oprášil staré metody, což vyvolává kritiku. Pouštějí se do něj i jeho dva předchůdci na lavičce. "Všechno je ve výběru hráčů. Když nepostaví třeba Del Piera, nemůžete očekávat lehkost a nápady," říká Cesare Maldini. Je v tom cítit uraženost vyhozeného trenéra, jehož Zoff nahradil. Vždyť Del Piero by sice přinesl krásu, ale po zranění a se svou zjevnou nadváhou by těžko zapadl do rychlého systému hry.
Problém dnešní Itálie je ve slabší konkurenci mezi záložníky. Každé ligové mužstvo sází na hvězdy z ciziny, což se projevuje zvláště mezi tvůrci hry. Proto trenér Zoff určil taktiku: bránit, ukořistit míč, překopnout a Inzaghi zakončí. Má být novým Rossim.
"Přál bych si Itálii nejen vítěznou, ale i hezkou," rýpe do Zoffa další z jeho předchůdců Arrigo Sacchi. "Trenér je přeci dost schopný na to, aby smazal velký rozdíl mezi obrannou a útočnou hrou. Nejsme přeci horší než Holanďané, můžeme hrát jako oni."
Na Zoffa je vyvíjen velký tlak, z něhož může uniknout jediným způsobem: vybojuje titul. Vše jiné bude špatné. Má štěstí, že ho zatím podporují hráči. Dokonce i Paolo Maldini, jehož otec dříve mužstvo trénoval. "Naše hra mě uspokojuje, vždycky si vytvoříme víc šancí než soupeř. Když slyším Sacchiho v televizi, radši přepnu na jiný kanál. Co on s námi dokázal?"
K vítězství vede několik cest. Itálie pozná, jestli ta Zoffova je správná.
