Zamířil na lavičku hostů, ale byl jako doma. V Olomouci si vydobyl renomé, hrál poháry a přestoupil do bundesligy. A když před čtyřmi lety končil hráčskou kariéru, nemohlo to být jinde než v Sigmě. „Znám tam skoro všechno a skoro všechny.“
Bývalý vynikající defenzivní univerzál se vrací na Andrův stadion jako kouč. Nad Sigmou v minulé sezoně slavil dva triumfy. Tehdy však proti Znojmu nastoupila olomoucká rezerva, teď jeho tým narazil na exligové áčko. A bylo to znát.
„Chtěl jsem se tady ukázat v co nejlepším světle, ale hráči mě zmrazili. Možná to bylo tím, že jsme hráli na Sigmě a měli velký respekt, i když nevím proč. Každý teď bude na Sigmu pořádat hon, aby jí uštědřil první porážku. Chtěli jsme to být my, ale tohle bylo strašně bojácné od celého týmu,“ vyčítal. „Zápas jsem jen přetrpěl. Na každou situací jsem přemýšlel, co jsem jim řekl a oni to udělali naopak. Proč volili tohle řešení, se jich budu muset zeptat. Uděláme si rozbor u videa, ať se podívají, co předvedli za výkon.“
Zápasy na Andrově stadionu pro něj budou vždy mimořádné. „Vracet se do Olomouce je pro mě speciální, ale připravuju se jako na každý zápas. S některými hráči Sigmy jsem ještě hrál. Počítal jsem s tím, že můžeme i prohrát, ale se vztyčenou hlavou, a ne po takovém výkonu.“
Kučeru mrzí i to, že Sigmu ve 2 .lize vůbec potkává. „Sem nepatří, jednou se už spálila, spálila se i podruhé,“ říká o opakovaném olomouckém sestupu. „Zázemím, tradicí a vším by měl být klub v 1. lize, ale všechno zlé je pro něco dobré.“
Po nejistém startu se v Olomouci mluvilo o vyhazovu trenéra Jílka. Spekulovalo se, že jeho nástupcem by mohl být i Kučera. „Něco se vyrojilo, ale nechávalo mě to chladným. Dokud neproběhla schůzka, nebylo ani co řešit,“ mávne rukou. „Vašek Jílek odvádí dobrou práci. Tlak cítil, teď si to ale užívá.“