Od mládí se kamarádil s držitelem Zlatého míče Josefem Masopustem, v Pardubicích hrál v jednom týmu třeba s Andrejem Kvašňákem, později jej v Hradci Králové trénoval Josef Bican.
Bedřich Šonka střílel spoustu branek. Sice ne tolik jako legendární „Pepi“, ovšem jen za tři sezony v pardubické Dukle (1957-60) jich stihl 25. Ve 176 ligových utkáních pak nastřádal dohromady 55 tref.
„V prvním roce v Pardubicích jsem byl třetí nejlepší střelec v lize, dal jsem 17 gólů. Sedlo mi to, skóroval jsem v každém zápase,“ vzpomínal před rokem ve videorozhovoru pro FK Pardubice.
Na východě Čech se rodák z Roudnice nad Labem ocitl společně s celým klubem, původně zvaným Tankista Praha, který přijal nové jméno Dukla.
„V jednom městě nemohly být dva ligové mančafty Dukly, tak jsme se museli přestěhovat do Pardubic. Podepsal jsem se Zdeňkem Zikánem (bývalým čs. reprezentantem, který zemřel před čtyřmi lety), byli jsme tam jako důstojníci ještě s Mirkem Ošťádalem. Zabydleli jsme se normálně v kasárnách. Hráli jsme jenom fotbal, nic jiného jsme z vojny nedělali,“ popisoval.
Pardubice tehdy zahájily soutěžní ročník na stadionu ve Svítkově, což dobře pamatuje šéf pardubické Zlaté přilby Evžen Erban. Se Šonkou se jako sportovci vídali.
„Na první zápas s pražskou Duklou přišlo 30 tisíc lidí,“ řekl Erban. „Pardubice měly silnou sestavu. Béda hrál centra v útoku, byl to tady lídr, kapitán. Byl to zodpovědný a hrozně slušný člověk,“ uvedl.
Podobný dojem Šonka udělal i na mluvčího FK Pardubice Radka Kliera. „Byl to velice příjemný pán, který moc rád vzpomínal na svoji fotbalovou kariéru i na angažmá v Pardubicích a na lidi, se kterými tu hrál. Bohužel je to hodně dávno a většina z nich už není mezi námi,“ podotkl Klier.
S pražskou Duklou, která si jej z Pardubic vypůjčila, Šonka absolvoval dvouměsíční fotbalový zájezd do Střední Ameriky. Do Hradce zamířil v roce 1960, když se Pardubice poroučely z ligy.
„Sloučilo se to se Semtínem, jako vojáci jsme museli do civilu. Říkal jsem si: Bydlím v Pardubicích, do Hradce to mám blízko... Ani jsem nedoufal, že budu hrát, marodil jsem se zraněným kolenem. Zdeněk Zikán zase s nohou,“ líčil.
V královéhradeckém Spartaku nakonec vydržel sedm let, ligovou kariéru končil ve čtyřiatřiceti. Za Hradec mimo jiné vstřelil postupový gól v PMEZ proti řeckému Panathinaikosu Atény; později zde působil také jako trenér a funkcionář.
