„Do baráže jsme šli s tím, že se chceme dostat do ligy, a to se nepovedlo. Ale je potřeba dát hlavy vzhůru a pracovat dál. Tak, abychom v další sezoně postoupili z prvního místa,“ hlásí Eismann.
Jak vypadala kabina po zápase? Vládlo v ní ticho, nebo spíš vztek?
Každý dává emoce najevo jinak. Někdo byl hlasitější, někdo tišší, ale celý kolektiv to mrzelo a nesli jsme to špatně, protože jsme byli opravdu blízko.
Co vám řekl trenér?
Celou dobu má férový vztah k mužstvu a teď nás pochválil. Vypíchnul pozitiva, která si musíme vzít do další práce, a byl hrdý na mužstvo a práci, kterou jsme odvedli. Že jsme se po podzimu, který nebyl dobrý, dostali až do baráže. Zazněly jenom pozitivní věci, abychom měli hlavy nahoře. Neměli jsme se jako mužstvo za co stydět a mohli jsme se všichni podívat sobě do očí, že jsme udělali všechno pro to, abychom postoupili.
Příliš pozitivně se ale nedá mluvit o rozhodčích...
Napsalo se toho spoustu, ať už o našem utkání, nebo o tom v Jihlavě. Já bych se na to nechtěl ohlížet. Samozřejmě nějaké prostředí ve fotbale je, ale já jsem naučený se soustředit na sportovní stránku. Věci, co jsou okolo, se člověk snaží eliminovat, i když se od nich někdy nejde úplně oprostit. Není to pro mě příjemné téma. Jak člověk nějakou dobu fotbal hraje, tak ví, jak některé věci fungují, ale bohužel je to tak. Mohli jsme to zvládnout po sportovní stránce líp a o tomhle jsme se nemuseli bavit.
Celé jaro se Zbrojovce dařilo, stříleli jste hodně gólů, ale v posledním duelu vaše ofenziva zklamala. Dolehla na vás tíže okamžiku?
Myslím si, že ne. Vzali jsme to trošku jiným způsobem, protože doma jsme na plném stadionu začali v obrovské euforii hrát otevřeně a hned ze začátku jsme inkasovali. Proto jsme si řekli, že do zápasu v Příbrami vstoupíme takovým způsobem, abychom v první řadě měli kvalitní defenzivu, byli jsme kontaktní a nedávali lacino prostory, které by Příbram mohla využívat. To se nám dařilo, ale o to jsme byli chudší dopředu, na náš způsob hry jsme byli velice málo aktivní. O poločase jsme si vyříkali, že je to hodně málo, takže jsme trošku přidali plyn, ale furt z toho nic vyloženého nebylo. Příbram má samozřejmě taky kvalitní mužstvo a dobře bránili, takže to bylo dost taktické utkání. Šlo o ligu a mohla rozhodnout sebemenší chyba na každé straně.
Odhalil vám dvojzápas s Příbramí, jak jste na tom ve srovnání s první ligou?
Ukázalo to spoustu věcí. Je otázka, jakou bychom v lize hráli roli. Začátek by mohl být složitý, než bychom se rozjeli, protože liga je přece jenom o level výš a i týmy z poloviny tabulky mají velkou kvalitu. Muselo by se pracovat, přidat a pracovat dál. Ukázalo se, že bychom mohli hrát rovnocennou partii s některými mužstvy, ale až samotná liga by odhalila, jak bychom na tom byli. Poslední půlrok se nám vyvedl velice dobře, takže jsme šli do baráže v dobré formě. Což jsme dokázali doma, venku už to bylo poměrně dost svázané taktikou.
ZPRAVODAJSTVÍz baráže o ligu |
Oprávněně se valí chvála na trenéra Pavla Šustra. Čím dokázal Zbrojovku tak nastartovat?
Hlavně lidským přístupem. Jedná s námi na rovinu, je hodně komunikativní, a hlavně v mužstvu fungují důležité věci jako disciplína, což je základ. Tohle dal o 200 procent nahoru. A k tomu se přidává práce, která musí být, ať už v tréninkové fázi, nebo v zápasech. Samozřejmě také nasadil nějaký herní styl, měl nějakou vizi, šlo se do toho a povedlo se to tak, že jsme v jarní části předváděli dobrý fotbal.
Máte kolem sebe hodně mladých hráčů, jaké dělají pokroky?
V Brně je spousta talentů. Kluci jako všichni mladí mají nějaké své výkyvy, ale 90 procent z nich to má srovnané tak, že chtějí hrát velký fotbal, a pracují tak, aby se dostávali nahoru. Má to stoupající tendenci, ale chce to i čas. Je to u nich o herní praxi a o těžkých zápasech. V těch se učí a sbírají zkušenosti, aby se mohli zlepšovat. Ale pracují všichni a Brno jim dává obrovskou šanci se dostat do profi fotbalu. To si uvědomují a dělají všechno pro to, aby se v kádru udrželi.
Může jim rok navíc ve druhé nejvyšší soutěži prospět?
Pro některé z nich to bude určitě lepší, protože když přišli do druhé ligy, nebylo to pro ně jednoduché. Druhá liga je silová, rychlostní a kontaktní soutěž, takže některým trvalo, než se s tím vypořádali. Teď už budou vědět, co od zápasů očekávat. Ten rok jim prospěl, aby se v mužském fotbale rozkoukali a otrkali. Teď už jen musíme makat, abychom se vrátili do ligy.
Předpokládám, že jinou vidinu pro příští sezonu nemáte...
O ničem jiném se nemůžeme bavit. Zbrojovka do ligy patří, takže je tam jasný cíl. Zmíním i fanoušky, kterým musím poděkovat, protože se postupně nabalovali a byli vynikající. Hlavně v domácím prostředí byli náš dvanáctý hráč, ale i venku byli slyšet a znamenali pro nás obrovskou pomoc.
