Zimní pauza potrvá až do začátku března. Bývalý prvoligový trenér František Komňacký druhou ligu sleduje nejčastěji v Drnovicích, kde bydlí a Vyškov tam hraje svá domácí utkání.
Kouč vidí v pauze velký prostor pro zlepšení. „Z hlediska nás Jihomoravanů bude zima zajímavá. Vyškov má hrát o baráž, Zbrojovka se má zvednout a proletět jarem a Líšeň bude stále obírat o body i větší kluby. Zvlášť Zbrojovka má tedy dost času na zapracování nových mužů do sestavy. Snad se tedy připraví tak, aby jaro bylo o něčem jiném,“ říká Komňacký.
Ten by si především přál druhou ligu lepší celkově. „Člověk sedí na tribuně devadesát minut a často marně vyhlíží jeden či dva momenty, které jsou nadstandardní a více fotbalové.
Nefotbalový Vyškov
Kouč MFK Vyškov Jan Kameník
Změna herního stylu i obsazení kádru z výrazného vytížení pro zahraniční posily na typičtější složení českého druholigového klubu naháněla fanouškům strach. Vyškov si však laťku dvou sezon s baráží o postup na konci zachovává dál a po šestnácti utkáních přezimuje na třetím místě.
„Vytvořila se skvělá pracovní atmosféra v rámci týmu. Postupem času jsme se zlepšovali. Vše se tvořilo za pochodu v rozjeté sezoně. Z tohoto pohledu je 27 bodů uspokojivých,“ shrnuje podzimní část kouč Jan Kameník.
Jeho zkušený kolega cení přerod týmu i jeho práci. Vyškovu však vyčítá nedostatečnou fotbalovost, odrážející se v nízkém skóre 17:11. „Docela nás tu těší, že Vyškov udržel svoji linii. Nicméně nemůžu říct, že bychom s fotbalovými kolegy byli nadšení z toho, jak se Vyškov prezentuje. Když přešli na novou filozofii, takovou klasičtější a evropštější, tak se jim rázem vytratilo to, co nás na té řekněme africké cestě přitahovalo a co nám imponovalo. Ta hravost, schopnost jít jeden na jednoho, rychlost, to se trošku vytratilo. A já to upřímně postrádám. Nyní hrají zkrátka úplně stejně jako ostatní v druhé lize,“ povzdechne si Komňacký.
Práci svého kolegy ve skromných podmínkách ale vyzdvihuje. „Honza Kameník s týmem dělá poctivou, možná až prvoligovou práci. Po fyzické i taktické stránce jsou ti kluci připravení dobře. Tam ale jde o to, že když fotbalista není od pána boha nadstandardně nadaný, tak po něm nemůžete chtít, aby obešel dva hráče, když má jiné přednosti,“ míní kouč.
Stále stejná Líšeň
Tlačenice fotbalistů Líšně a Zlína.
Osmé místo a dvacet bodů je něco, k čemu ve skromných podmínkách v Líšni tíhli už od startu nového ročníku. Poloamatéři opět zaťali drápy do profesionálních vod.
Že jde už možná o mírně ohranou desku, Komňackému nevadí. „Remízy jsou o filozofii klubu a ta je v Líšni taková, že se hlavně nemá prohrát. V tabulce to přibývá pomaličku, hezky bod po bodu. Pomalu, ale jistě. S tím si můžete vystačit, protože dvě tři výhry k tomu uděláte a jste pak v polovině tabulky. Tohle ale není ostuda pro Líšeň, to je ostuda pro ty ostatní! Jak je možné, že větší a movitější kluby nejsou o deset bodů před nimi? Vždyť oni to tam dělají na koleně už roky a pořád jim to na druhou ligu krásně stačí. To mužstvo je mi tím zkrátka sympatické,“ komentuje solidní výkony trenér.
V nastaveném kurzu podle mistra České ligy s Baníkem v roce 2004 bude Líšeň pokračovat. „Dokud tam bude toto vedení, nepůjdou do rizika. Jejich hra jim svědčí, přináší úspěch a berou to realisticky tak, že druhá liga je jejich maximem. Fotbal to je bez fantazie, ale pro možnosti a schopnosti hráčů je to akorát. Nekupují hráče za miliony, neprodávají je za velké peníze. Klepou si to ve druhé lize a ono to zkrátka stačí. Je to možná pesimistické konstatování, ale já si jich za to vážím,“ dodává Komňacký.
Revolucechtivá Zbrojovka
Zbrojovce Brno se na derby s Líšní vrátili fanoušci, výhra však ani před větší návštěvou nepřišla. (21. září 2024)
Obrovská očekávání slibuje především zima brněnské Zbrojovky. Klub, který v průběhu podzimu změnil majitele, se souží na čtrnácté příčce se stejným bodovým ziskem, jako má předposlední rezerva Baníku Ostrava. Jelikož noví majitelé převzali klub až po termínu uzávěrky přestupů, pozornost už tehdy směřovali k zimní pauze a řez kádrem bude potřeba. Dlouhé trápení jihomoravského velkoklubu však zakládá nejen napětí, ale i pochybnosti.
„Revoluce se dá očekávat, ale já už jsem možná trochu skeptický. Tohle jsem slyšel už několik let po sobě, jak se kádr doplní, jak přijdou hotoví hráči… Kde je vezmou? Neznám to zákulisí, netuším, zda noví majitelé jsou schopní vytáhnout peněženku a položit na stůl třicet milionů, aby si klub mohl koupit do každé řady hotového fotbalistu,“ krotí zvědavost trenér.
Jaroslav Hynek, jenž je aktuálně pánem lavičky v Brně, však v oznámený plán věří. „Víme, že tým potřebuje zrychlit. Kádr se nabalí, na každém postu musíme najít nějakou změnu a věřím v pět nebo šest nových hráčů,“ prohlásil po posledním utkání podzimu.
Sám však přiznal, že získat hráče do Brna není úplně snadné. „Nevím, jak bych se jako fotbalista zachoval, kdyby za mnou nyní přišli z Brna, topícího se ve druhé lize. Je to o osobnostech a to je snad na dobré cestě. Když přijdou Jan Polák s Martinem Jiránkem, tak oni mohou svým jménem zaručit, že se Brno bude skutečně zvedat. Nejsem si však jist, že Brno může nabídnout nadstandardní podmínky nadstandardním hráčům,“ říká Komňacký.
Situace spícího obra jej nenechává klidným. „Co na to říct. My, co jsme jako děti jezdili koukat na Karly Kroupu a Jarůška, tak to bereme jako velikou zradu na fanouškovskou základnu, která v Brně bezpochyby dřímá. Krom pražských S jsou v republice jen dva kluby, které dokážou vyprodávat stadiony. Baník Ostrava a Zbrojovka Brno. Já tam jezdil od Kyjova, z každé vesnice přijel autobus, nebyly ani lístky a my podpláceli pořadatele, aby nás tam pustil. A ti, co tuhle Zbrojovku zažili, tak jistě nemohou pochopit, co za ostudu dovolili všichni okolo fotbalu v Brně dopustit. Je to ostuda spousty lidí, kteří nechali dopustit, aby Zbrojovka hrála stejnou soutěž, jako hraje městská část či předměstí,“ povzdechne si kouč.
