Mužstvo hrající v Drnovicích po výborném závěru minulého ročníku a atakování první ligy pokračuje ve stejném duchu i v nové sezoně. Vyškov bleskově postavil na hlavu spekulace, zda se dokáže vyrovnat s odchody loňských lídrů za lepším, a hned od startu druhé nejvyšší soutěže se pohybuje na špici tabulky. Po pěti kolech je se čtyřmi výhrami a jednou remízou druhý jen o skóre za vedoucí Jihlavou. Opět zalovil ve francouzských a afrických vodách, z nichž vytahuje do českého fotbalu neokoukané trumfy – a s jejich pomocí je znovu jedním z favoritů v bojích o postup mezi elitu.
Zároveň s tím pokračuje ve Vyškově výborná bilance trenéra Jana Kameníka. Kouč, který k týmu přišel na jaře, má na svém kontě v soutěžních utkáních jedinou porážku v baráži se Zlínem. Ve druhé lize je v jedenácti zápasech neporažen.
„To je jen statistika. Nechci se tím zabývat,“ uhýbá Kameník před lichotkami. Jako perfekcionista se ohrazuje i proti vyzdvihování aktivního skóre 26:12, které ve Vyškově má. „Mně tam vadí ta dvanáctka,“ oponuje s lehkým úsměvem. Na otázku, zda by se ošíval, i kdyby skóre bylo 26:2, se už zasměje naplno: „Možná.“
Odložené poklady z Francie
Ač se navenek může zdát, že se Vyškov díky množství hráčských příchodů a odchodů výrazně obměnil, skutečně zásadními odchody klub tolik neutrpěl. Do prvoligového Jablonce zamířil křídelník Alexis Alégué, do Plzně si bývalý vyškovský trenér Jan Trousil na hostování s opcí odvedl stopera Sampsona Dweha. S dalšími odchody ale Vyškov počítal, zadák Jaromír Srubek či klíčový muž sestavy brankář Antonín Kinský byli v loňské sezoně do Vyškova jen zapůjčeni a hanácký klub už s jejich službami nemohl počítat.
Vyškovský Amidou Diallo:
Hráče na hostování ostatně v sezoně, v níž navazuje na loňský průlom do druholigového popředí, ani moc nechce.
„Máme sice hodně cizinců, ale ona sem prostě nyní chodí kvalita, a tak si svůj prostor zaslouží. V rámci majitelské skupiny Rainbow není problém je sem dostávat přestupem, takže jsou našimi hráči, a tak není důvod brát tuzemské borce na hostování. V tomhle je teď výhoda, že kluci tady podepíšou minimálně dvouleté smlouvy. Když přijde nabídka, oni mají možnost se posunout a klub na celé spolupráci vydělá,“ přemítá do minulé sezony kapitán týmu a dnes vedoucí mužstva Michal Klesa.
Vyškov nejraději sahá pro posily do nižších francouzských soutěží. Tamní akademie nemohou dát dostatek prostoru svým mladíkům a Vyškov mezi nimi vychytává ty s potenciálem. Tuto cestu ostatně absolvoval nyní nejdiskutovanější muž jeho sestavy útočník Idjessi Metsoko. V Auxerre naskakoval v rezervním mužstvu do čtvrté nejvyšší soutěže, na Moravě je s třemi druholigovými a jedním pohárovým gólem nejproduktivnějším hráčem Vyškova. „Konkurence je tam obrovská a francouzské akademie chrlí nespočet kvalitních fotbalistů, kteří hledají v rámci Evropy své uplatnění. První hráč, u kterého se to vydařilo, byl tady Alégué. U něj to byla taková oboustranná zkouška, jak se tady bude cítit a zda dokáže týmu přinést něco navíc. Dokázal se tu adaptovat, vyplatilo se to všem. Najednou i díky němu ostatní zjistili, že je to tu pro ně příznivé a že tady může být pro ně místo na slunci, když se dovedou adaptovat,“ vysvětluje Kameník. Proč podle jeho mínění skrytý talent neobjevili už Francouzi? „Hodně se tam tlačí na aktuální výsledky, a tak když někdo má potenciál a zrovna nemá ten aktuální vrchol formy, opět jej můžou někteří přehlédnout,“ dumá trenér.
Jak kouč, tak i Klesa si kladou stejnou otázku: Jak by si vedli Češi v třetí či čtvrté francouzské lize? „Je to snadné porovnání – kolik Čechů najdeme v druhé a nižší francouzské lize? Žádné. Mají tam tolik kvalitních hráčů, že se tam další neprosadí. I kvalitní fotbalisté tam tedy těžko hledají místo v prvních dvou ligách a my z toho takto můžeme těžit,“ těší Klesu.
Maximálně pět afrických pasů
Vyškov v tomto posilování už ale naráží na limity, v kádru má hned šestici mužů pouze s africkými pasy. Proti rezervě Sigmy Olomouc v pondělí naskočilo devět cizinců. Pravidla stanovují, že do utkání může zasáhnout maximálně pět hráčů ze zemí mimo Evropskou unii. Metsoko a Cheick Souaré disponují kromě pasu Toga a Guiney občanstvím Francie, a tak se do limitu nepočítají. Naopak Vyškov si nestanovuje ani žádný interní limit pro využívání domácích hráčů. „Proti Sigmě bylo nasazení vynucené zdravotním stavem a taktickým záměrem. Nepřemýšlel jsem ale nad vlaječkami u jejich jmen,“ odmítá Kameník, že by měl instrukce k sestavám. „Navíc kluci jsou z Francie i po taktické stránce výborně připravení. Nemají problém se adaptovat na náš fotbal,“ dodává Klesa.
Ten připomíná, že v začátcích spolupráce Vyškova v rámci struktury skupiny Rainbow nepřicházeli jen hráči, kteří by tým pozvedli. „Člověk nevěděl, kdo zrovna přijde, a stávalo se, že vytipovaný hráč nebyl takový, jaký se zdál, nebo přišel někdo jiný. To ale teď není a z mé pozice můžu říct, že chodí opravdu takoví hráči, jaké potřebujeme,“ hlásí spokojeně.
Že se noví fotbalisté hlásí „až“ ze čtvrté nebo páté ligy ve Francii, Klesu jako jejich bývalého spoluhráče nezaráží. „Přečtu si, odkud ti kluci přicházejí, a tam jsou známá jména klubů. Nantes, Marseille, Auxerre, to jsou výborné celky, a byť ti kluci hráli třeba jen za rezervu nebo v juniorkách, tak musí mít velmi dobré fotbalové návyky,“ míní bývalý záložník.