V německém Dortmundu ho milovali pro jeho tvrdou střelu, v anglickém Liverpoolu pro milimetrově přesné centry a nyní se stal miláčkem pražského předměstí Dolní Chabry. "Ale to jen díky tomu, že tam chodím a občas se na někoho usměju," neztrácí smysl pro humor nová hvězda.
V Dolních Chabrech se Berger sešel s dalšími bývalými reprezentanty Ivanem Haškem, Ladislavem Vízkem a Vladimírem Šmicerem, v týmu je i Jiří Rosický, bratr hvězdy Arsenalu. Proti Šeberovu Hašek nehrál, Šmicer dal dva góly, jednou se trefil Vízek.
Převážně těžili z Bergerových nahrávek.
V sobotu jste si s chutí zastříleli. Zažil jste někdy podobně divoký soutěžní zápas?
Pokud mluvíme o mistrovských zápasech, tak ne. Tohle byl vážně extrém. Bylo až neuvěřitelné, co se nám opakovaně dařilo. Prvních šest střel na branku znamenalo pět branek.
Vy jste dal první gól v novém působišti. Měl jste to drahé do týmové kasy?
Vzhledem k tomu, že jsem na zápas přišel pozdě a ještě mi v šatně zazvonil telefon, tak jo. Už minulý týden jsem platil zápisné. Snad jsem si to do konce sezony vybral.
Zdá se, že jste zase fotbalově pookřál a na hřišti se bavíte.
To víte, tréninky máme jen dvakrát týdně a to často ani nestíhám, takže trénuji míň. Díky tomu mě tolik nezlobí kolena a hned se mi hraje v pohodě.
To jste dokázal proti Šeberovu, kdy jste nahrál na devět branek svým spoluhráčům.
Nějak mi to vycházelo. Ale tak kluci si to snad užili. Někdo prý dal svůj první hattrick, tak jsme mu to zpříjemnili.
Dáte si teď po zápase v klidu i pivo?
Zrovna tenhle bláznivý výsledek jsme zapíjeli do tří do rána.
Jak vůbec k zápasům v I.A třídě přistupujete?
Nechci prohrát. Snad nikdo z nás nechce prohrát. Je to regulérní soutěž a my hrajeme pro místní lidi.
A že jich na vás chodí skutečně hodně.
Je skvělé, jak nám fandí. Místní diváci si to užívají. Baví je, že jsme v naší soutěži mediální jedničkou. Základ je, abychom jim dělali radost.
Jaká je parta v kabině s tolika hvězdnými jmény?
Parádní. A nejde jen o nás bývalé hráče, ale i o kluky, co jsou v týmu běžně. Jsme zkrátka parta.
