Po víkendu se bilance proměnila, venku Ústí získalo 10 bodů, doma devět, pokaždé v šesti zápasech. „Venku hrajeme jinak, tak uvolněněji. Dali jsme si nějaký cíl, a abychom ho naplnili, doma musíme vyhrávat, což nás možná svazuje. Snad jsme to teď už protrhli.“
Na druhou domácí výhru se Ústí načekalo od 2. srpna, tedy dva a půl měsíce. Mezitím podlehlo lídrovi Pardubicím, remizovalo s posledním Sokolovem a s Vítkovicemi.
„Chybí mi čtyři pět bodů ke spokojenosti,“ nezakrývá Křeček, jehož Ústí je právě pět bodů za barážovou příčkou. „Teď jich máme 19, to je slušné, ale my trenéři i kabina cítíme, že jich mělo být víc.“
Po posledním úspěchu šatnou zněla písnička Raketou na Mars a k výšinám chce mířit i Ústí. „Je velká motivace držet se nahoře. Teď se láme chleba, kde se budeme pohybovat. Snad ještě nějaké body přidáme a budeme na tom jako loni po podzimu. A budeme si díky klidné zimě moct říct, co dál.“
V sobotu u tabulkového souseda v Třinci, pak doma postupový adept Hradec Králové, zápas na Žižkově a podzimní rozlučka doma s Vyšehradem, toť zbývající program Ústí.
„Máme obrovskou pokoru k téhle soutěži, každý zápas je obrovsky těžký a rozhodují detaily,“ uvědomuje si Křeček, spokojený s formou útočníků: Matějka nasázel sedm gólů, Bassey čtyři. „Střílejí a vyhrávají nám zápasy. Ani do Třince nepojedeme betonovat. Rozdáme si to s ním o to, kdo poskočí ještě výš.“