„Že bych byl nulami posedlý, to ne. Podívám se na statistiky, ale je to jen číslo,“ mávl rukou nad tím, že už pětkrát vychytal čisté konto. „Je to zásluha obrany, za kterou je radost hrát, a celého týmu.“
Ve 23 letech chytá svoji životní šanci. Předtím působil v Teplicích či Litoměřicku, ale až teď prorazil v profesionálním fotbale v pozici jedničky. „Pro mě je to první sezona v dospělém fotbale, potřebuji vyrůst a učit se.“
Kantora má v Armě skvělého, trenéra brankářů Jaromíra Blažka, legendu Sparty. „Dává mi strašně moc, jeho rady jsou užitečné, beru si je k srdci.“
I proto získal pevnou pozici mezi třemi tyčemi, byť v Davidu Němcovi má zdatnou konkurenci. „Je kvalitní brankář, má dobré věci a já musím makat, abych si pozici udržel. Musím si vážit toho, že jsem jednička,“ tvrdí Plachý, jehož zodpovědnost nesvazuje. „Jasně, brankář je vždy zodpovědný post, ale neberu to tak. Snažím se co střela, to zákrok, neřeším, co bylo, co bude. Musím chytit balon, nic jiného.“
Navzdory svému příjmení není plachý. Nedávno vyfasoval žlutou kartu za svůj výstřelek. Rozvášnil se tak, až vzteky mrštil rukavice na trávník. „Vyletěl jsem na rozhodčího, což nechápu, protože gól byl jasně můj. Doma mi z toho nebylo moc dobře, styděl jsem se. Fotbal prožívám, emoce k němu patří.“
Žluté karty už posbíral tři, při čtvrté ho čeká disciplinární stopka. „Ta za kecy byla zbytečná, to už nikdy neudělám. Ale další dvě za zdržování; když to bude tým v závěru potřebovat, udělám to znovu a nebudu přemýšlet jen sobecky,“ hlásí Plachý.
Arma je až jedenáctá. „Škoda, že máme málo bodů, chtěli bychom se dostat do klidu. Musíme máknout, ať to je co nejdřív.“
Plachého předchůdce Tvrdoň byl loni králem nul ve druhé lize a dostal smlouvu v Plzni, kde čeká na premiérový prvoligový start.
