„Přirovnávám to k tomu, že přišlo tornádo, všechno vzalo a teď se buduje vše znovu. Odešlo 16 hráčů, staví se úplně nový tým. Ale máme tu kvalitní mládež, o budoucnost Ústí strach nemám,“ ujišťuje Dušan Tesařík, který po pádu Army povýšil z pozice asistenta na hlavního trenéra.
Po sestupu se změnilo hodně věcí, třeba to, že musíte trénovat odpoledne, protože mnoho hráčů musí mít kromě fotbalu i civilní zaměstnání. Jak velká je to komplikace?
Je to zvláštní. Když jsme trénovali dopoledne, tak to vycházelo krásně s mládeží, teď musíme trénovat vždy na hlavním hřišti, abychom se nějak vešli. Do toho tam jsou vedle nás atleti, létají jim tam míče, jsou to trochu bojové podmínky. Ale zatím to funguje.
Také v hráčském kádru nezůstal kámen na kameni.
Pryč je 16 hráčů, zůstali Plachý, Hudec, Čítek, Jiránek, Adam Černý. Buduje se úplně nový tým, ale už se to začíná skládat. Tím, jak se v tom regionu pohybuju, tak mám o hráčích přehled. Často řeknu ne, když mi někdo někoho doporučí. Pomáhá mi hodně Patrik Kolář, který v Ústí působil. Má přehled o hráčích z mládeže, když mi někoho doporučí, trefuje se přesně. Vím, že má na fotbal čisté oko.
Třetí liga není vůbec snadná soutěž, bude na ni tým složený jen z mladíků stačit?
Třetí liga snadná není, hráli jsme nedávno v Zápech, kde se sice vyhrálo, ale spokojený jsem byl tak na 50 procent. Ještě to mělo daleko k mé představě, jak by tým měl fungovat. Kdo neběhá, nemá u mě šanci. Jestli si někdo myslí, že v Ústí nad Labem bude hrát stylem „dejte mi to do nohy a já vám to ukážu“, tak to neexistuje!
A věříte tedy, že tým bude mít kvalitu?
Teď se rýsuje možnost, že by tu zůstal David Černý, který má zkušenosti z ligových Teplic, to by mohl být takový pilíř. V jednání je útočník Benda, má v sobě něco, co spousta hráčů ne. Udrží vpředu 99 procent míčů, to by byla naše výhoda. Máme 5–6 nadstandardně rychlých hráčů, i díky tomu by mi do toho našeho ofenzivního fotbalu krásně zapadal.
Dva manažeři fotbalového Ústí: Platy klesly po sestupu o čtyřicet procent |
Mluvíte o ofenzivním stylu, ale nemůže se to nezkušenému týmu vymstít?
Ofenzivně laděný fotbal neznamená, že nebráníme. U mě je na prvním místě obranná fáze, rozhodně nehraju žádný hurá systém jen všechno dopředu. Chci góly dávat, ale chci je taky nedostávat. Chci vyhrávat velkým rozdílem. Prostě hrát fotbal, který baví lidi i hráče. Nikdo nepůjde na zápas, co skončí 0:0, obě mužstva brání od půlky a za poločas je jedna šance. Chci, aby se to líbilo lidem, ale i když hrajeme ofenzivně, tak na prvním místě je u mě defenziva.
Do přípravy jste vzali dost hráčů z nižších soutěží. Jak dopadli?
Zkraje to vypadalo dobře, ale když měli 5–6 let výpadek a trénovali někde dvakrát týdně, tak se to brzy projeví. Dva tři tréninky vypadají dobře, ale najednou zjistí, že do tří pracují, od čtyř je trénink a přijdou domů večer. Mají rodiny, děti. Byla to pro ně jen zkouška, takže to dělali zadarmo. Někteří mi zavolali, že to už nedávají. Poděkovali za šanci, ale sami poznali, že už to ujelo.
Jaké ambice budete mít v ČFL?
Zatím žádné. Jsem sám zvědavý. Jasně, každý zápas chci vyhrát, ale vůbec neumím odhadnout, kde se můžeme pohybovat. Vidím to tak, že letos budeme plout soutěží, zorientujeme se, budeme doplňovat střípky do mozaiky, kterou skládáme. Pak se uvidí. Teď máme trošku problémy s krajními beky, kteří jsou v mé strategii klíčoví, alfa a omega mého fotbalu. Čekáme na uzdravení Chodory, v něm vidíme velký potenciál.
Nemůže se stát, že budete ve třetí lize za otloukánky?
Co vidím, tak si myslím, že ne. Jestli budou hráči plnit to, co mají. Hodně kluků nebylo zvyklých hrát takhle agresivně. Do Německa na přátelák jsem vzal dvě jedenáctky s tím, že od první minuty zkusíme vysoký presink. A přišlo mi, že jsem na hráče mluvil úplně jinou řečí. Hlasivky jsem měl vyřvané, ale pro spoustu kluků je hrát v tomto tempu něco nového. Já praktikuju fotbal, který jsem byl zvyklý hrát sám, tedy běhavý. Jestli se tomu někdo nepřizpůsobí, nemá šanci a může jít hrát krajský přebor.