„On je o rok mladší, nevím, jestli jsme proti sobě někdy nastoupili v juniorkách, možná jo, možná ne. Rozhodně nás tenkrát nikdo na stejný vzhled neupozorňoval,“ tvrdí ústecký kapitán Kott. „Najednou nám narostou vousy, dáme si stejný sestřih a všichni nás porovnávají. Ale když to tak řeknu, Pavel Šulc je někde jinde než já.“
Kariérně rozhodně, ale ta podoba! Jako by mu z oka vypadl. Trkne to každého, kdo záložníka druholigového nováčka potká.
„Na sociálních sítích se vždycky něco objeví, pod fotkou napíšou ústecký Šulc. Beru to s humorem. Vždycky když přijde někdo nový do kabiny, řekne: Ty vole, počkej, pojď sem! A já: Vím, Pavel Šulc. A on: Dobrý!“ baví se Kott, který by mu mohl dělat dubléra.
I mimo stadiony a trávníky se mu stává, že na něj koukají se spadlou bradou. „Jednou jsem byl nakupovat v Tesku. Nějaký klučina na mě koukal, dvě tři minuty si mě prohlížel, tak mu rovnou říkám: Nejsem, nejsem! A on: Nejsi?“ líčí další historku. „Beru to s humorem a v klidu, prostě to patří k tomu.“
Pozor, podobnosti nejsou jen vzhledové. Oba se pohybují uprostřed pole. „On je do ofenzivy, já spíš do defenzivy, ale oba jsme střední záložníci a oba agilnější,“ srovnává se ústecký Šulc se Šulcem lyonským. „Ale popravdě ho moc nesleduju, protože ve hře se pohybuje výš, okolo útočníků. Já se tam dostanu málokdy,“ upozorňuje, byť naposledy v Příbrami skóroval.
Šulc víc vyrostl, to je rozlišovací znamení. „Není zase takový problém být vyšší než já,“ zubí se Kott a na námitku, že i on roste pro ligu, hodí vtípek: „Já už tak deset let nerostu, mám už pořád 169 centimetrů.“ Zato vítěz posledního ročníku české novinářské ankety Zlatý míč měří o osm centimetrů víc.
Pawel z Toužimi a jeho nový svět. Lyon teď šetří a kouká na východ![]() |
Jen ať je to úplné: čtyřiadvacetiletý Šulc je rodák z Karlových Varů a toužimský a karlovarský odchovanec. O rok starší Kott se narodil a fotbalově vyrostl v Kladně. „Pořád tam bydlím, i když ne vedle Jágra. Do Ústí dojíždím.“
Kott není jen Šulcovým klonem, ale taky fotbalistou na vzestupu. Momentálně je kapitánem Viagemu, což je pocta, když plno jeho zkušených parťáků přísluší do prestižního ligového Klubu legend.
„Vážím si toho.“
Jenže... „Myslím, že je to i taktický krok od starších hráčů dát to někomu mladšímu. Z nich totiž zkušenost a autorita chrčí na hřišti sama. Rozhodčí s nimi mluví i bez pásky. Ale beru to! Samozřejmě je to i tím, že kapitán David Březina je zraněný a Dan Richter zatím naskakuje z lavičky, jinak by to měl on.“
Kott se už s podobnými mazáky potkal, od svých 14 let totiž skoro dekádu působil v Dukle Praha.
„Je pro mě velkou školou pohybovat se mezi nimi, jsou fajn, lidsky všichni v pohodě. Ale já jsem zvyklý, protože v 17 letech jsem přišel do kabiny áčka Dukly a seděli tam borci jako Jan Holenda, Martin Jiránek, případně Ján Ďurica.“
Profesionalismus fotbalových person je nakažlivý, cítí Kott. „Učím se od nich, jak se připravují na trénink, jak regenerují. Taky jak zvládají na hřišti těžké situace. Ne fotbalově, spíš psychicky,“ vykresluje motor sestavy. „Jejich mentalita je trošku výš. Kdyby nebyla, bylo by to divné.“
Ačkoli Kott už neroste, jeho výkony ano. Nenápadně se přibližují ligovým parametrům. „Nemám tolik klíčových přihrávek, ale už dokážu rozpoznat, kdy je potřeba zklidnit hru, rozdat míč do stran, nahoru dolů. Je nás od toho víc a střídáme se v tom,“ přibližuje hru Viagemu. „Každý článek do toho dává správnou myšlenku, proto nám to funguje.“
Jen Kottovo příjmení ještě není tak zvučné jako Grigarovo, Fantišovo nebo Vondráškovo. Mediálně není tolik obletovaný ani moc vyzdvihovaný, neboť je na pozici, která je spíš na černou práci.
„Zkárované“ Ústí! Sviští druhou ligou, na dresu mělo virální hlášku Jiřího Káry![]() |
„Jen ať kluci slíznou smetanu, nevadí mi to. Nechci říct, že tak hraju celou kariéru, ať to nevyzní, že na hřišti nejsem. Ať nepotopím sám sebe. Prostě makám,“ nezajídá se Kottovi nevděčná a nenápadná role. „A ani to, že mediálně se o mně tak nemluví. Nejsem ale ani takový, co si zaleze do kouta a mlčí, to určitě ne.“
Pavel Šulc
Tomáš Kott
|
Kott vnímá, že jeho kariéra se zase nastartovala. „V Dukle se to moc nepovedlo.“ A to i kvůli bakterii, kvůli které měl přísnou dietu a zhubl 11 kilogramů. „Ve Velvarech jsem se znovu nadechl, v Ústí se to snažím posunout zase dál. A kluci mi v tom obrovsky pomáhají, za což jsem jim obrovsky vděčný,“ úslužně děkuje prvoligovým pardálům.
Ústí je senzací druhé ligy, naposledy sice poprvé prohrálo v Příbrami, ale předtím čtyřikrát vyhrálo. Start snů do soutěže. „Nikdo tady nemá nos nahoru. A kdyby ano, kabina mu ho hodně rychle srazí dolů. Fungujeme jako parta, hrát srdcem, to je v Česku velký díl úspěchu. Ale není to všechno, ať nesrážím naši kvalitu dolů.“
Kvalita vynesla Ústí i do loňského pohárového měření sil s Viktorií Plzeň, jenže na souboj dvojníků nedošlo. Šulc nehrál kvůli nabitému programu, Kott nastoupil.
Slavnější klon ho bude provázet asi už stále. I jeho příjmení... Kottův příběh má totiž neuvěřitelnou pointu. „On je trošku paradox, že moje přítelkyně se jmenuje Šulcová a můj nejlepší kamarád od školky Šulc.“








































