„Tohle si v souvislosti s ním a s hradeckým fotbalem vždycky vybavím,“ říká Richard Jukl, dlouholetý Urbánkův spoluhráč, dnes ředitel klubu, kde Urbánek prožil největší část fotbalové kariéry.
Na konci minulého týdne Urbánek po dlouhé nemoci v pouhých pětatřiceti letech zemřel.
„Byla to hodně smutná zpráva,“ říká Jukl. „Byl to správný chlap do nepohody, který vždycky pomohl.“
Současný kapitán jabloneckých fotbalistů Jozef Weber je sklíčený stejně.
„Hodně mě to zasáhlo, hráli jsme spolu v Drnovicích a byli jsme parťáci na pokoji při soustředěních. Byl to výborný kluk,“ poznamenává Weber. „O jeho nemoci jsem věděl, párkrát jsem byl jeho i rodinu navštívit ve Svijanském Újezdě, kde bydlel.“
Před dvanácti lety se kariéra libereckého odchovance slibně rozvíjela. Po příchodu do Hradce se postupně dostal do prvoligového kádru a začal pravidelně nastupovat v týmu, který hrál nejvyšší soutěž.
Nenápadný tým na jaře roku 1995 navíc směle došel až do finále Poháru ČMFS. Na pražském Strahově se v něm postavil favorizované Viktorii Žižkov. V dramatickém zápase uhrál Hradec bezbrankovou remízu a o svém vítězství rozhodl až v penaltovém rozstřelu.
„U toho už ale Karel nebyl. Osm minut před koncem se zranil a musela ho odvézt sanitka. Byla to pro nás těžká rána, protože Karel hrál fantastický zápas,“ vzpomíná si Jukl.
Bez Urbánka si Hradec pohár vystřílel. „Dlouho jsme nevěděli, co s ním je, ale pak najednou přijel na stadion a mohl s námi začít slavit. Zasloužil si to,“ říká Jukl.
V Hradci odehrál Urbánek sedm sezon, pro spoluhráče i fanoušky byl symbolem dobré nálady. „Vždycky s ním byla legrace,“ pokračuje Jukl. „Byl jsem s ním v Hradci i na vojně, trávili jsme spolu hodně času.“
V roce 1998 Urbánek přestoupil do Drnovic, kde se s Juklem, který tam odešel o dva roky dřív, vlastně vystřídal. A o rok později se vydal na angažmá, které tehdy připomínalo exotiku - celý soutěžní ročník odehrál za ruský prvoligový Nižný Novgorod.
„Byl tehdy šokován drsnými podmínkami, které v Rusku panovaly,“ zavzpomínal Jukl.
Po fotbalové stránce si Urbánek nestěžoval, rok mu však stačil. Stihl pak ještě hostovat v Jablonci, nějaký čas hrál také v Košicích a na konci roku 2001 se dohodl na angažmá v třetiligovém Varnsdorfu.
Zhruba před dvěma lety do jeho osudu zasáhla nemoc, začaly mu odumírat svaly. „Pravidelně do Hradce jezdil na vánoční turnaj, tam jsme se také dozvěděli, co ho postihlo,“ připomíná Jukl smutné okamžiky, kdy už bylo jasné, že je jeho bývalý spoluhráč vážně nemocný.
Jablonečtí fotbalisté uctili Urbánkovu památku minutou ticha před nedělním zápasem s Brnem.
„Úplně mě mrazilo v zádech. Během té chvíle si člověk všechno vybaví. A uvědomí si, že fotbal a další věci jsou až na druhém místě,“ říkal smutně jablonecký Jozef Weber. „Když jsem s ním naposled mluvil, připadal mi docela optimistický. Bohužel nemoc byla silnější.“
Šéf hradeckého klubu Jukl dodává: „My jsme s Vítkovicemi hráli už v pátek a já tu smutnou zprávu dostal až v půl desáté večer. Proto se chceme domluvit s Bohemkou, abychom na na Karla Urbánka vzpomněli při nedělním utkání v Praze. A samozřejmě, že jeho památku uctíme i v příštím domácím zápase s Opavou.“
Bývalý fotbalista Karel Urbánek po dlouhé nemoci v pouhých pětatřiceti letech zemřel.
