Restart kariéry zažívá až teď ve druholigovém Znojmě, s nímž překvapivě hraje o postup. A na jaře povede i někdejšího reprezentanta Marka Heinze, kterého si přivedl z Olomouce. "Ještě nejsem tak starej. Rád bych do nejvyšší soutěže znovu nakoukl," říká čtyřiapadesátiletý učeň z "brücknerovské školy" v rozhovoru pro MF DNES.
Po odložení startu druhé ligy kvůli špatným terénům začínáte až v neděli s Karvinou. Jste nažhavení?
Ladíme, ladíme, ale trénovalo se špatně. Bylo hodně sněhu. Proto jsem byl pro, aby se jarní start odsunul. Klidně o čtrnáct dní. Nemáme kam spěchat.
Jak jste spokojený s přístupem velké posily Marka Heinze?
Pracuje dobře. Jsme druzí, máme stejně bodů s Bohemkou. Když jsou výsledky, tak se pracuje všude dobře. I vedení je spokojené. Tady jsou rozumní lidé. Ví, že první dva roky to bylo těžké, že hráli o sestup, a vždy se to zachránilo. I teď jde o to, abychom jaro zvládli slušně a nespadli do středu tabulky, protože to by celá práce přišla vniveč.
V zimě však prošel váš tým výraznou přestavbou. Do první ligy odešli klíčoví obránci Avdič se Sukupem a útočníkem Vašíčkem.
A ještě k tomu je potřeba připočíst Šilingera. Odešli čtyři hráči ze základní sestavy. Obránců ale tady máme docela dost. Vrátili se kluci z hostování - Mička a Odehnal, je tady také brácha od Šilingera. Uzdravil se Mudra, který celý podzim neodehrál kvůli zranění. Takže máme hráče, kteří je musí zastoupit. Dopředu přišel Marek Heinz a mladý útočník Ševčík ze Sigmy. Když to vezmu podle jmen, tak Mara by měl Vašíčka určitě nahradit. Ale jména fotbal nehrají. Všechno musí ukázat na hřišti.
Počítáte s Heinzem do útoku, nebo pod hrot?
Já s ním spíš počítám úplně na hrot.
Takže se tam bude bít, což úplně nemá rád.
Vím, že nemá rád... Já už jsem mu to říkal, on je taková hračička. Na podzim jsme byli zvyklí na jednodušší fotbal. Kluci fotbal hrát umí, ale na to v minulých letech pohořeli, že chtěli všechno uhrát fotbalově, a ono to vždy nejde. A výsledky se teď dostavily. Bylo více zodpovědnosti v obranné fázi. Mara přece jen inklinuje k tomu, že si chce na hrotu zahrát fotbal, a v záloze je to o větší práci dozadu. On někdy předrží balon, ale mluvil jsem s ním o tom. Záleží podle vývoje - jací hráči budou k dispozici, jaká bude forma. Je možné, že nastoupí i pod hrotem. Ale spíš bych s ním počítal úplně dopředu. On je zase schopný balon udržet, sklepnout. Pak už to musíme dohrát. Není to ten typ, co byl Vašíček, který se nám na hrotu rval. To taky od Mary nemůžu očekávat. Znám ho dvacet let, tak vím, jaký je.
Překvapilo vás, že místo prvoligové nabídky z Příbrami upřednostnil tu vaši druholigovou?
Vemte si, že mu bude šestatřicet let. Jak on říká, chtěl se už bavit fotbalem. Ve Znojmě by pod stresem neměl být, v Příbrami by asi byl. Ne stresem, ale pod tlakem, protože hrají o záchranu. U nás může hrát v klidu, ale samozřejmě jenom relativním, protože když už jsme se dostali nahoru, chtěli bychom tam zůstat co nejdéle a trochu vířit vody - znepříjemnit to Bohemce, Žižkovu, Karviné. Chceme trápit favority a porvat se o přední místa.
A třeba i postoupit?
To je spíš ještě hudba budoucnosti. Nemáme na to stadion, museli bychom hrát buď v Jihlavě nebo Brně. Musíte platit pronájem a diváci vám tam asi taky nepřijdou. Ve Znojmě máme návštěvy šest set lidí, a kdyby měli dojíždět, tak by se to moc nezvedlo. Chceme hrát nahoře, ale za každou cenu postoupit? To ne.
Zpět ještě k Heinzovi. Co udělal příchod někdejšího reprezentanta, bronzového z mistrovství Evropy v Portugalsku, s kabinou?
Musím říct, že Marek je úplně normální kluk. Bez problémů zapadl. Není to žádný frajírek. Dokázal toho ve fotbale hodně, ale že by to dával znát, to ne. Je obyčejný kluk.
Makají hráči na tréninku ještě víc, aby mu ukázali, že jsou také šikovní fotbalisti?
Záleží na klucích, jak si který přebere, že hraje s takovým hráčem. On má hlavně mladým co říct, co předat dál. Jen aby si z něj vzali to pozitivum.
Útočník Vašíček sázel ve Znojmě pravidelně góly. V zimě jej Sigma obratem poslala na hostování s opcí do Jihlavy. Myslíte, že mu měla dát větší šanci?
Na podzim dal Váša šest branek, všechny v prvních devíti kolech, potom se už zadrhl. A to tady měl i rok předtím. Ale je to hráč, který umí dát gól, který se do šancí dostane. Když bude na sobě pracovat, může se z něj stát velice kvalitní útočník. Každý hráč, který dá za půl sezony šest gólů, chybí. V Olomouci to měl vždy těžké. Buď se zranil, nebo šancí moc v áčku nedostal. Sigma tam má Doležala, Klesnila, Schulmeistera, Petra, Navrátila. To je přetlak. Musel by podávat nadstandardní výkony, aby si ho nechali.
Olomouc spolupracuje se Znojmem ve velkém. V týmu máte kromě Heinze na hostování i Nepožitka a Ševčíka. Je to vaše zásluha?
Není. Znojmo se Sigmou spolupracovalo i předtím. Do Olomouce přišel třeba Hladík. Před lety to začalo už Hudcem. Ale spolupráce je na dobré úrovni, jen pokračovat. Vyhovuje nám a vyhovuje Sigmě, která od nás teď koupila Ondru Sukupa.
Ten se však zatím do sestavy Olomouce nedostal.
Přirovnal bych ho k Janotkovi. Je důrazný, rychlý, zodpovědný a má chuť na sobě pracovat. Je mu dvacet čtyři let, přichází do nejlepších roků a určitě dá o sobě ještě vědět. Věřím, že se v lize prosadí. Není to žádný namistrovaný frajírek. Trénoval jsem ho jen půl roku, ale nebyl s ním žádný problém.
Angažmá ve Znojmě si užíváte. Dá se říct, že je to váš trenérský restart?
Já říkám, že hráči dělají trenéra. Pokud si to sedne - hráči, trenér a vedení - je to dobré. A ten trojúhelník tady funguje na plné úrovni. Samozřejmě musíte taky mančaftu něco dát, ale hlavně musí pochopit vaši filozofii hráči. Potom to může mít úspěch.
V první lize jste nepůsobil deset let. Pořád máte nejvyšší ambice?
Určitě. To by měl mít přece každý trenér. Rád bych v první lize ještě trénoval.
Chvíli jste vedl i divizní Přerov. Proč jste se po úspěšných štacích v Olomouci a Žilině tak stáhl?
V Přerově jsem byl půl roku, protože jsem byl v té době bez angažmá. Požádali mě, byli v divizi na sestup. Jako hráč jsem do Olomouce přišel z Přerova, i když jsem Brňák, do Přerova jsem šel po vojně a pak do Sigmy, když jsme ve dvaaosmdesátém roce postoupili do první ligy. Chtěl jsem to Přerovu nějak vrátit. A podařilo se divizi zachránit. Teď tam šlapou. Hrají o postup.
Jaké angažmá jste si jako trenér užíval nejvíce? S Olomoucí jste hráli v Evropě, se Žilinou jste vyhrál ligu.
To byly dva největší úspěchy. V Sigmě jsem nejdřív dělal asistenta trenéru Brücknerovi, pak jsem byl hlavní trenér. A to jsme vždycky hráli pohár UEFA. Ať už za trenéra Brücknera, kdy jsme skončili druzí, nebo za mě, kdy jsme skončili třetí a jen kvůli horšímu vzájemnému utkání se Slavií jsme přišli o druhé místo a předkolo Ligy mistrů. Po angažmá v Sigmě jsem se Žilinou získal její první slovenský titul a hráli jsme předkolo Ligy mistrů s Basilejí. S tou jsme vypadli, ale ona se pak dostala do čtvrtfinále. Hrozně rád vzpomínám i na angažmá v HFK Olomouc, kdy jsme hráli s Bohemians o postup do první ligy. Působil jsem tam čtyři a půl roku a byla to taky perfektní štace.
Pod trenérem Brücknerem to musela být obrovská škola.
Já ho zažil jako hráč asi šest roků. Potom jsem s ním působil dva roky jako jeho asistent. To je pro každého trenéra obrovská škola.
Olomouc dala profifotbalu spoustu kvalitních trenérů. Čím to je?
Většina trenérů z Olomouce, ne-li všichni, prošli jako hráči pod trenérem Brücknerem. Ať začnu Uličným, Paličkou až po Machalu, Kouřila, Hapala, Látala a další. Nevím, jestli se nám natolik zalíbilo, jak to pan Brückner dělá, že jsme se do toho pustili taky. Já jsem fotbal dělal celý život, tak jsem se tomu věnoval dál, a za ostatní nemůžu mluvit. Ale všichni prošli školou trenéra Brücknera. Viděli úspěchy, viděli, jak by se to mělo správně dělat. Možná to je motivovalo.
Nejlepší možný vzor pro trenérskou práci?
Přesně tak.
