Byť měli Ostravští kvůli trestu za výtržnosti chuligánů v utkání s Opavou zavřené hlediště, několik stovek fandů je v duelu s Českými Budějovicemi podpořilo na parkovišti vedle stadionu. „Bylo to od nich krásné, je vidět, že tím žijou,“ řekl Zápotočný.
Jaké to bylo hrát před prázdnými ochozy?
Nepříjemné, řekl bych, že takové vesnické. Všechno jste totiž slyšeli. Každé hulákání. Nebylo to nic příjemného. Už nechceme takový zápas zažít, ale na druhou stranu jsme se s tím dobře poprali.
Vy jste to už zažil při angažmá v Turecku. Můžete to porovnat?
Je to úplně stejné. Bez těch diváků to není ono. Ale dělal jsem si srandu, že jsem na to zvyklý, protože v Příbrami jsem také zažíval prázdné tribuny.
Fandové Baníku vás povzbuzovali u velkoplošné obrazovky vedle stadionu. Byli slyšet až na hřiště?
Slyšeli jsme je, když jsme nastupovali k utkání. I v jeho průběhu k nám skandování trochu dolehlo, ale nevnímáte to, koncentrujete se na svůj výkon. A i když jsme dneska dva góly obdrželi, výhra je výhra.
Měli jste ze zápasu obavy? Přece jen nejste zvyklí hrát bez podpory fandů.
Neměli, my staří jsme hodně apelovali na další kluky, abychom byli pořád soustředění a vstoupili do utkání dobře. To se nám povedlo, byli jsme živější. Mám z toho dobrý pocit, akorát tam byl takový trochu chaos, panika. Přál bych si od těch kluků větší klid na balonu, takovou tu kvalitu, ale je vidět, že jsou mladí. Ještě se musejí učit.
Doma jste všech pět zápasů vyhráli. Venku jste sice neprohráli, ale tamější výkony jsou horší. Čím to je?
Přijedete ven a tam se na vás všichni hecují. Pardubice, Vlašim, Znojmo... Jediné Ústí jsme jakž takž zvládli bez nějakých komplikací. I ven s námi jezdí naši fanoušci, ale ti hecují i soupeře. Každý kouše, štípe, snaží se doma urvat nějaké body s Baníčkem. Je to nepříjemné, ale na tom, abychom hru venku zlepšili, pracujeme.
Jak?
My starší s Vášou a Čolou (Petr Vašek a Tomáš Mičola) se bavíme o tom, jak těm mladým pomoci. Venku je na nich vidět, že jsou trochu podělaní. To musíme ukočírovat. Ale na to, že jsme docela pod tlakem, jsme na cizím hřišti ještě neprohráli. A každý plusový bod z venku je dobrý. Když budeme vyhrávat doma, tak věřím, že postoupíme.
Máte za sebou devět kol, dá se už říct, kdo budou vaši největší konkurenti v boji o postup?
Takové spekulace nemám rád, raději se dívám na nejbližší zápas. Ale určitě tam budou Olomouc, Budějovice i Opava. Mohou to být i nenápadné týmy Táborska, Sokolova, na ty nemůžete zapomenout a nesmíme s nimi ztrácet. Teď nás čeká hrozně těžký zápas v Táborsku (sobota 16.00), kde mám kamaráda Aleše Kočího a ten mi pořád píše, že nás porazí. Tak jsem na to zvědavý...
Můžete mu oponovat dosavadní neporazitelností.
Říkám si: Jen si na nás věřte a my vás tam sekneme. To je takové to hecování, když se znáte odmalička jako já s Alešem, ale každopádně to bude hrozně těžký zápas.
To je však každý, ne?
To ano. Je to tak.
