„Snažil jsem se zachovat klid a užít si to,“ líčil po výhře Pardubic 1:0. „Bral jsem to tak, že se můžu vlastně jenom ukázat a že není moc co ztratit. Ze začátku jsem měl v plánu hlavně nic nezkazit a postupně si dovolit víc. Asi se to i povedlo,“ přemítal.
Povedlo se to bez debaty. Solil se na výsledku dokonce přímo podílel gólovou asistencí a i jinak premiéru s přehledem zvládl; kdyby takhle vypadal každý debut, asi by si trenér pardubických fotbalistů Jiří Krejčí mnul ruce.
O tom, že ho kouč na slezského soupeře nasadí od první minuty (na trávníku pak vydržel celé střetnutí), se Solil dozvěděl, když byl zrovna ve škole.
„Trenér mi volal, byl jsem trochu překvapený. S áčkem jsem měl za sebou asi čtyři tréninky, přišlo to docela rychle,“ řekl.
Mužíkova trefa ho potěšila
K odbourání případné nervozity přispěli i zkušenější hráči, jako je kapitán mužstva Jan Jeřábek.
„Starší kluci mi na předzápasovém tréninku říkali, kde se mám pohybovat - že mi budou pomáhat a mluvit na mě. Hrálo se mi pak líp,“ konstatoval Solil.
Za vítězství, po němž se Pardubice drží na čtvrtém místě tabulky Fortuna národní ligy, byl pochopitelně rád. Na druhou stranu neměl problém uznat, že Východočeši s Třincem hráli spíš remízový duel.
„Byl to takový boj o prostor, nikdo si nic nedaroval. Zápas o jedné šanci, která přišla na naší straně, a my ji proměnili,“ řekl Solil. „Připravovali jsme se na to, že to nebude nic jednoduchého. Třinečtí hrají fotbal na hranici sil a jdou do toho tvrdě, na sto procent,“ poznamenal středopolař.
Vidět byl zejména při třech momentech. V první půli pálil na branku třineckého Palečka, gólman ránu k levé tyči musel vyrazit. Krátce nato vracel před bránu odražený míč, následná hlavička Fouska však letěla jen do Palečkovy náruče. A nakonec v 72. minutě vybídl ke skórování Ladislava Mužíka.
„Láďa to spíš výborně trefil, než že bych mu to nějak připravil. Ale potěšilo mě to, děkuju mu,“ řekl mladík Solil.
