V Danielích Polákovi a Švancarovi jejich otce poznáte okamžitě. Mluvou, mimikou a do značné míry i stylem hry je připomínají na první pohled.
To Tadeáš Vachoušek sice po tátovi zdědil vytáhlou štíhlou postavu, ale rozdílů je vidět dost. Už ten základní: nehraje v záloze, ale je útočníkem.
Co dál? Jeho otec dával krásné góly ranami z dálky levačkou, on se nejraději trefuje z pokutového území, pravačkou a do prázdné brány.
Vachouškové o tátovi: Dával nám čoud, těžký životní osud ho nezlomil![]() |
„Otec byl i takový vyčůranější. Uměl spadnout, když mu k tomu soupeř dotekem dal šanci, sbíral na sebe fauly. On byl výborný fotbalista, já jsem větší běžec,“ porovnává Tadeáš Vachoušek, jehož táta Štěpán si zahrál za obě slavná pražská S, reprezentoval na evropských šampionátech a francouzský Olympique Marseille za něho v roce 2003 vysázel na stůl pětaosmdesát milionů.
Díky tomu se Tadeáš před jedenadvaceti lety narodil v La Ciotat, pobřežním městečku na francouzské Riviéře asi 40 kilometrů od Marseille. Do profesionálního fotbalu pak vyrostl v Teplicích, odkud v zimě přišel hostovat do druholigové Zbrojovky Brno.
O tom, že po otci dostal do vínku i střelecký apetit, přesvědčuje v novém působišti hned od začátku přípravy. Na probíhajícím soustředění Zbrojovky v Turecku se trefil v obou dosavadních zápasech – přitom v tom druhém netradičně také levačkou. Z pokutového území bez váhání „zametl“ spoluhráčem nabídnutý míč k tyči.
„Rád si najdu tak dobré místo ve vápně, že si mě tam balon najde. Já pak dávám do prázdné. Myslím si, že čich na to mám,“ říká o sobě jeden ze dvou synů Vachouška seniora, nyní sportovního ředitele Teplic.
Jeho brácha Matyáš je zápasů o rok starší, dřív a víc se však v lize prosazuje Tadeáš. V nejvyšší soutěži odkopal už 45 zápasů, trefil se v nich čtyřikrát včetně památného gólu Slavii doma před deseti tisíci diváků přesně před dvěma lety.
Měřeno brněnskou optikou je přesným prototypem posily „nové Zbrojovky“ v zimě roku 2025: mladý, dravý, na prudkém vzestupu. Teplice si ho už v jeho osmnácti letech cenily natolik, že s ním tehdy podepsaly čtyřletou smlouvu. Vyprší příští rok, a než si Vachoušek junior půjde říct o novou, hodlá se prosadit na hostování v Brně. V papírech ho má napsané do konce kalendářního roku, Teplice si ho mohou stáhnout v létě po sezoně.
„Mám v Brně svůj gólový cíl, ale nebudu ho říkat,“ mlčí vytáhlý (183 cm) mládenec, v jehož vizitce je i 22 branek v šestatřiceti utkáních ve třetí lize za teplické béčko.
Teď je ve druhé lize a považuje to za důležitý krok ve svém fotbalovém životě. Z klubu, kde jeho otec pracuje na vysoké pozici, si jde svou vlastní cestou. „Už mám na to věk! Je to pro mě potřebná zkouška,“ přiznává pokračovatel známého rodu útočníků.
O vyrůstání ve fotbalové rodině mluví jako o tvrdé řeholi. „Táta nás s bráchou vedl k fotbalu odmalička. Trénovali jsme s ním na zahradě, byl přísný, takže jeden z nás z tréninků pravidelně odcházel s pláčem. Vedl nás k technice, ke střelbě, k soubojovosti. Teď se nám jeho přísnost v dobrém vrací,“ míní Tadeáš Vachoušek.