„Není běžné, aby se zachránil někdo, kdo uhrál na podzim tak málo bodů. Rok před tím jsme se v zimě čtyři měsíce dívali na tabulku ČFL, kde jsme byli první. A bylo to příjemné. Teď jsme stejnou dobu koukali, jak jsme na sestupových pozicích. Vnímalo to okolí, veřejnost i hráči, které jsme oslovovali,“ hovoří trenér Miloslav Brožek.
Z jeho hlasu je znát úleva. Táborští celou zimu zbrojili a pečlivě se chystali na náročnou misi. A výrazně jim pomohlo vítězství na úvod ve Vlašimi. „Vyhráli jsme poslední přípravné zápasy a přenesli si to i do soutěže. Bojovali jsme jako tým, semkli se a mužstvo mělo velkou energii. Nastartovalo nás to do dalších utkání,“ uvědomuje si Brožek.
Přestože se Jihočechům dařilo, na jaře prohráli jen tři duely a celkově skončili v tabulce druhé poloviny sezony na skvělém třetím místě, soupeři také bodovali. A ve vyrovnané tabulce to byl boj až do předposledního kola. „Tři zápasy před koncem jsme vyhráli na Dukle, odskočili předposlednímu Blansku na čtyři body, a to už jsem byl přesvědčený, že za dvě utkání neztratíme,“ potvrzuje kouč.
Trenéra v zimě podrželi
O tom, že by snad záchranářský souboj mohl dopadnout krachem, Brožek nepřemýšlel. „Rozum mě občas varoval, ale nikdy jsem nepochyboval, že by to nevyšlo. Udržení soutěže je klíčové nejen pro A tým, ale také naše mládežnické celky. Talenti musí dostat šanci a mít v dohledu takovou soutěž,“ tvrdí.
Táborskému klubu se tak vyplatil riskantní tah, kdy se po dlouholeté spolupráci rozloučil s dvojicí zkušených hráčů Martin Kučera – Zbyněk Musiol. Důvěru dostal i Brožek. A společně vybrali kvalitní posily.
„Rozdělil bych je na čtyři skupiny. Kristaps Liepa, Luboš Tusjak a Roman Holiš hráli pravidelně v základu a hodně nám pomohli. Hlavně v úvodu jara byl vidět Dušan Pinc, než se zranil. Víc jsme čekali od Rubena Nielsena a Luise Gila, ale trápily je zranění a covid. Jako posily můžeme brát i navrátilce Stephana Almeidu, Martina Janošíka a Modou NDiaye,“ bilancuje.
Celkově tak mohou být v Táboře spokojení. „Věděli jsme, že to budeme mít těžké s týmem, který postoupil ze třetí ligy. I podzim proto hodnotím kladně, přestože nám chyběly body. V žádném utkání jsme však nepropadli, hráči navíc získali hodně zkušeností. Jaro už bylo výborné a udrželi jsme vizi vedení. Základní cíl byl stabilizovat klub a hráče ve druhé lize, to se povedlo,“ raduje se.
Brožkovo angažmá u týmu je zatím úspěšné. Minulý rok klub zvládl postoupit, byť sezonu brzy přerušil covid. Letos se udržel ve druhé nejvyšší soutěži a kouč by měl tým vést dál. „Řešíme to a vypadá to, že bych měl pokračovat. Vždy vnímám i zpětnou vazbu, jestli ještě týmu mám co dát a jestli už trenér není okoukaný. V klubu panuje velmi přátelské prostředí. Dýchá spolu, což mě baví. Až jednou budu odcházet, tohle mi bude moc chybět,“ přemýšlí kouč jedenáctého celku konečného pořadí.
V Táboře už také musí myslet na skladbu celku na příští sezonu. Na tradiční velkou obměnu to tentokrát nevypadá. „Chceme kostru týmu udržet a ještě ho posílit,“ má jasno. Klub zároveň dostává nabídky na své hráče, v hledáčku klubů jsou Ndiaye, Almeida, Liepa, Holiš nebo Emanuel Tolno či Jiří Boula.
Jihočeši by neradi opakovali letošní záchranářské starosti. „Tu nejtěžší sezonu už máme snad za sebou. Všechno bylo zrychlené, dva ročníky jsme prožili v jednom. Už budeme zkušenější. Mám výzvu, že bych chtěl Táborsko dovést do první poloviny tabulky,“ burcuje.
Teď si fotbalisté užívají volno. Do společné přípravy se vrátí 23. června. Tentokrát v ní nebudou hrát s řadou ligových týmů. Takového soupeře si pozvou jen jednoho a skladba mužstev bude pestřejší. Letní pauzu stráví v domácích podmínkách, trenéři zvažují pouze minisoustředění na dva až tři dny.
