„Hrozně jsme si sedli - jak lidsky, tak i fotbalově, takže jsme dál kamarádi,“ vysvětloval někdejší mládežnický reprezentant Šumský, který nyní ve středočeském Benešově hostuje z ligové pražské Dukly.
Co říkáte tomu, že Kopecký nastřílel už 15 gólů a vládne kanonýrům v ČFL?
Sledoval jsem to, už když jsem byl ve Skotsku. Často jsme si volali a dělal jsem si z něj legraci, jak takový kopáč může být nejlepší střelec (úsměv). Ale ne, hraje fantasticky. I teď bylo vidět, že má potenciál. Myslím, že je jen otázkou času, než si ho všimne někdo z vyšší soutěže. (Kopeckého zkoušel v zimní přípravě druholigový Hradec Králové, ale pak se vrátil do Chrudimi.)
Proti Chrudimi jste kopali penaltu, pak jste hráli víc než 70 minut přesilovku. Výsledek 0:4 je proto pro Benešov až extrémně špatný, ne?
Podle mě jsme si to zkazili sami. Pokyny byly jasné: od začátku na ně vletět. A to se nám podařilo. Měli jsme hned zkraje pár šancí, byla tam ta penalta, kterou jsme nešťastně neproměnili - nebyli jsme dost agresivní ani při dorážce. To se nám pak hrozně vymstilo.
Nicolas ŠumskýFotbalový záložník či útočník, bývalý mládežnický reprezentant. Narozen 13. listopadu 1993 v Hradci Králové. S fotbalem začínal ve Vysokém Mýtě, jako velký talent později prošel akademiemi ve francouzském Monaku a v Cannes a juniorkami argentinských River Plate a Argentinos Juniors. Posléze působil v dresu pražských Bohemians 1905, za něž si zahrál i první ligu. V roce 2013 však měl vážnou autonehodu, při níž zahynula jeho přítelkyně. Poté se přesunul do italské Parmy a hostoval ve slovinské Gorici. Na jaře 2014 kopal divizi C za Vysoké Mýto; pak hrál za slovenskou Banskou Bystricu a nastupoval ve Skotsku za Hamilton Academical a Airdrieonians. Po přestupu do pražské Dukly momentálně hostuje ve třetiligovém Benešově. |
Stalo se vám někdy, že by oslabený soupeř vašemu mužstvu nasázel čtyři branky?
Upřímně řečeno ne, ale všechno je jednou poprvé. Kdyby to šlo, tak bych se tohohle zážitku rád vzdal. Jenže bohužel.
Čím si vysvětlujete, že se hra Benešova později tak rozsypala, přestože jste měli výhodu jednoho hráče v poli?
Je to zvláštní... Jsme teprve nějakých deset dní na přírodní trávě, celou přípravu jsme „odjeli“ na umělé. Ale to samozřejmě není žádná omluva. Bylo to od nás laxní, bez důrazu. Zvykáme si.
Je to v Benešově postavené tak, že jednoznačnou prioritou je jeho záchrana v ČFL?
Určitě. Když jsem tam přišel, tenhle cíl byl daný.
Prakticky celou dosavadní kariéru jste působil v záložní řadě. Co že jste se za Benešov objevil v útoku?
Už ve Skotsku i předtím v Mýtě jsem hrál podhrotového útočníka, nebo i vyloženě hrot. S tím druhým mi to tam takhle vyhovuje. Ale musíme se sladit, nejsem typ, který to tam bude prodlužovat hlavičkami. Zkoušíme jiný způsob hry, chceme balon držet na zemi. Začátky nejsou jednoduché.
Můžete se ještě v průběhu jara z Benešova do Prahy vrátit, nebo vaše hostování potrvá až do jeho konce?
Momentálně se soustředím na Benešov a je jenom na mně, jak to tady zvládnu - jestli se popřípadě posunu dál do Dukly. Teď však jde o to, abychom se dali herně do kupy v Benešově a začali dělat nějaké výsledky. Až budou lepší a eventuálně se zachráníme, začnu myslet na Duklu.
Předtím jste zmínil Skotsko, kde jste na podzim působil v první a posléze ve třetí lize (Hamilton Academical, resp. Airdrieonians). Tušíte, proč se vám tam nepodařilo výrazněji prosadit?
Nejsem si zcela jistý, ale přece jen jsem fotbalista a vývoj na hřišti poznám. Skotsko mi stylem úplně nevyhovuje. Byl to starý fotbal, nakopávání na velkého hrotového útočníka typu Jana Kollera.
Jestliže jste tam hrál vpředu, tak jste měl v tom směru při vaší výšce 1,7 metru docela handicap.
No. A co si budeme povídat - člověk tam potřeboval chrániče i na stehna, jaké lítaly skluzy...
