Angažování afrických hráčů se ve čtyřtisícovém městě na Náchodsku stalo skoro tradicí stejně jako fantastický fanklub, který s bubny a vlastními dresy nechybí na žádném zápase.
„Sice si nemyslím, že bychom v něčem byli výjimeční, ale je pravda, že kopaná v Polici zažívá skvěle období. To se projevuje nejen na výsledcích mužstva, ale ruku v ruce i na zájmu partnerů klubu, díky kterým jsme mohli na našem stadionu zavést několik novinek. Ocenění je pro Polici vyznamenání, kterého si nesmírně vážíme, a jsem opravdu rád, že jsme ho získali. Pro nás je to povzbuzení a impuls do další práce. Nejdůležitější je pro nás podpora diváků, máme dlouhodobě nejvyšší počet návštěvníků na domácí zápasy a k tomu jedinečný fanklub,“ říká sportovní manažer klubu Jakub Kovář.
O jakých novinkách mluvíte?
Osazení hlavní tribuny plastovými sedáky, nová tribuna, celkové vylepšení zázemí.
O Polici se často říká, že je to fotbalové město, ale netvrdí to každá obec, kde se hraje soutěž v kopané?
Police je bez přehánění fotbalovým městem a každý, kdo sem zavítá, se o tom může přesvědčit. Jsou to maličkosti, které když spojíte, dostanete celek, který funguje. Lidé ve městě to vnímají a vrátí vám to. Fotbal v Polici je podle mě specifický, protože i když se někdy výsledkově nedaří, fanoušci nejsou naštvaní a naopak slyšíme jen slova podpory.
Můžete uvést nějaký příklad?
Napadá mě počin z minulého roku, kdy žáci zdejší základní školy navrhovali dresy pro naše starší žáky, kteří vítězný návrh oblékají na zápasy dodnes. Fanoušci chápou, že v našich podmínkách děláme maximum. Je totiž obrovský rozdíl fandit klubu v blízkosti Hradce Králové a nebo tady u nás v Kladském pomezí.
V mužstvu polického Spartaku se už několik let objevuje řada afrických hráčů (30.7.2022).
Za pár dní začíná nová sezona, plánujete pro fanoušky nějaké novinky?
Ano, například od pouťového utkání budeme používat nové vratné plastové kelímky s motivy Spartaku. Za návrhem stojí pan učitel Soumar, kterému bych za to chtěl moc poděkovat.
V Polici je už takřka tradice, že zde vždy hraje nějaký hráč z Afriky, většinou dokonce víc než jeden. Kdy ten nápad vznikl a proč?
Je pravda, že afričtí hráči a Spartak už k sobě patří. Vše začalo v roce 2007, kdy přišel do Police dnes šestatřicetiletý ghanský fotbalista Musa Ansuma, který byl po skončení smlouvy v Mostě bez angažmá. U nás vydržel půl roku, než odešel do tehdy druholigového Vyšehradu a zase se vrátil. V další sezoně budeme mít v mužstvu pravděpodobně čtyři fotbalisty z Afriky. K těm, kteří tu už působili, což jsou Felix Awuku, Mcdom Mbah a právě Musa, se přidá ještě Michael Uzih z Nigérie, vynikající gólman, od kterého si mnoho slibujeme.
Co o něm můžete prozradit?
Michael přišel i s rodinou z Ukrajiny po začátku ruské agrese, stihl se v Česku oženit a do budoucna by měl pracovat ve zdejší firmě Hauk, jejíž pomoci a nabídky práce pro Michaela si moc vážíme. Michaelova paní je nyní zpět na Ukrajině a stará se o rodiče, ale je možné, že se do Police také přestěhuje.
Kde se tito exotičtí fotbalisté shánějí?
Většina kluků z Afriky přišla na doporučení právě od Musy, který to odstartoval, popřípadě od Erika Kwameho, ten hrál za Bohemians Praha.
Jak se daří prolomit jazykovou bariéru?
Většina kluků už tu je delší dobu, takže umí obstojně česky. Michael, který přišel před sezonou, zase mluví skvěle anglicky. A když je potřeba, pomůže na hřišti třeba Kuba Matějka, který hrál ve Watfordu a anglicky mluví bezvadně.
Zapadli mezi spoluhráče?
Nemáme s tím žádný výrazný problém. Občas je to s nimi těžší, to ano, ale já spíš vidím pozitiva. Oni dokážou udělat skvělou atmosféru v týmu a je s nimi neuvěřitelná legrace. A cením si, ze si dokážou udělat srandu i sami ze sebe.
V neděli hrajete poprvé doma, jaké ambice má Spartak letos?
Ambice jsou jedna věc, realita druhá. Samozřejmě máme vždy nejvyšší cíle a tak by to i mělo být. Ale musíme mít na zřeteli, že nám skončilo několik klíčových hráčů a jejich nahrazeni bude složité. Uvidíme, jak se nám to povede, ale jednoznačně je vždy nejdůležitější bavit naše fanoušky a dělat jim radost.
Fanklub je už několik let oporou polického Spartaku. (17. 4. 2022)
V kraji se už pár let mluví o touze Police nad Metují postoupit do divize, čtvrté nejvyšší soutěže v zemi. Je to pro maloměsto vůbec reálné?
Je pravda, že se o divizi mluví už dlouho. A musím říct, že jsme k tomu už jednou měli velmi blízko, když jsme vedli soutěž o sedm bodů. Ale covid vše změnil a soutěž zůstala nedokončená. U nás ale bylo vždy prioritou soutěž vyhrát a pak teprve bychom vedli diskusi o postupu. Především bychom na to museli mít odpovídající zázemí. Tím, že v nedaleké Bukovici vyrůstá nádherné sportovní centrum s nejmodernější krytou halou, se situace výrazně mění k lepšímu a pokud bude dotažen i projekt s umělým travnatým povrchem, myslím, že pak by postupu nic nebránilo.
Daří se vychovávat nové generace fotbalistů? Mladí míří do větších měst nebo do ciziny, sportů a zájmů jsou desítky...
To je skvělá otázka a měla by padnout v každém rozhovoru o kopané. Dnes je největší problém právě mládež, na tom se asi všichni shodneme. A jak jste správně řekl, konkurence ve sportu je obrovská. Já to však nevidím jako problém, spíš naopak. Buďme rádi, že děti mají možnost sportovat, a na nás je, abychom jim fotbal udělali atraktivní a ony si vybraly právě tento sport. Co se týká Police, začínali jsme prakticky od nuly a dnes máme všechny věkové kategorie až po starší žáky. V příští sezoně bychom rádi přihlásili i dorost. Je to především práce Jirky Kollerta a dalších našich trenérů.
Dala by se vůbec v Polici nad Metují čtvrtá nejvyšší soutěž udržet? Divizi hrají především větší města, jako je třeba Chomutov, Kladno, Trutnov...
Já vidím jen jednu cestu - dohodu napříč kluby na Broumovsku a okolí. I proto bychom rádi měli takové zázemí, abychom mohli uvažovat o jakési formě akademie, která by vychovávala ty nejtalentovanější děti z regionu. Ale tak, aby z toho profitovaly všechny kluby, nikoliv jen jeden tým. Je to běh na dlouhou trať, za sebe mohu říct, že bych se do toho rád pustil. V našem regionu se rodí talentované děti a má smysl jim vytvořit nejlepší podmínky. Pokud se tak nestane, je zcela jisté, že fotbal bude nadále upadat.
Letos v polickém „áčku“ skončil Marek Jandík, který si zahrál ve všech českých soutěžích včetně té nejvyšší, v níž dal za Hradec i dva góly. Co říkáte jeho bohaté fotbalové kariéře?
Marek byl dlouholetou oporou a stálicí našeho týmu. Je těžké se s takovým hráčem loučit, ale takový je prostě život a fotbal nejde hrát do nekonečna. On na sebe může být hrdý, jak správně říkáte, zahrál si ve všech soutěžích a k tomu dokázal v každé alespoň jednou skórovat. To se mu podařilo, pokud se nemýlím, teprve jako šestému českému fotbalistovi. Já mu za náš klub mohu jen popřát vše dobré v osobním životě i hodně zdraví a poprosit ho, aby svoje zkušenosti předával další generaci.
