"Už to ani nepočítám," mávl rukou Zbožínek na otázku, kolikáté to letos už je.
Co se vám stalo?
Nic, je to v pohodě. Zlomené to naštěstí není. Bylo to v rámci boje, už jsem zažil i horší zákroky.
Neuvažoval jste, že byste si pořídil nějakou ochrannou masku?
Ne, to v žádném případě.
V minulých zápasech se Zbrojovka rozstřílela, ale Zlínu gól zase nedala. Čím to?
Měli jsme nějaké šance, ale bohužel nám to tam nepadlo. Je to škoda, podle mě jsme byli celý zápas lepší, gól jsme si zasloužili. Chyběla nám lepší finální fáze a finální přihrávka. A možná trochu víc důrazu při standardkách, kterých jsme dnes měli dost.
Stadionem se neslo, že minimálně po jednom zákroku na vás se měla pískat penalta. Co vy na to?
Já jsem to panu rozhodčímu taky ukazoval. Myslím, že aspoň ten jeden zákrok, kdy mě stáhli zezadu, se pískat dal. Ale teď už s tím nic neudělám.
Proti Zlínu jste se na hřišti nezvykle vytahoval nejen při standardkách. Měl jste velkou chuť se před svými bývalými spoluhráči předvést?
Samozřejmě. Klukům jsem do kabiny něco vypsal, chtěl jsem vyhrát za každou cenu. Takhle sice ušetřím, ale docela mě to i mrzí.
Jak kabina reagovala na akci, kterou nachystali fanoušci?
Jsme za to rádi. Když přijde tolik lidí, hned se člověku hraje jinak a líp to i vypadá. Děkujeme jim za to, jak fandili. Snad ocenili, že jsme se opravdu snažili. Docela jsme byli nedočkaví, kolik jich vlastně přijde. Naše postavení v tabulce přece jen není růžové.
Těch 3 383 diváků je fajn, nebo jste čekali ještě víc lidí?
Já jsem spokojený. Měli hezké choreo, opravdu fandili, zatleskali za každou akci. Nemůžeme čekat zázraky, poháry nehrajeme, v lize nejsme. I když dnes jsme podle mě sehráli jeden z nejlepších domácích zápasů.
