„Tak rychlé penalty za sebou jsem ještě nezažil,“ přiznal žižkovský brankář Jan Sirotník. Mrzelo ho, že ani jednu nechytil, byť u obou vystihl směr. „Nad tím, kdo střílí, člověk nemá čas přemýšlet, ale vždy si vyberu jednu stranu, kam skočím. Je to trošku taková hra o hlavě. Teď byli bohužel šťastnější protihráči.“
Určitě však brankáře naštve, když se při penaltě vrhne na správnou stranu, a přesto dostane gól.
„To ano. A dvojnásob, když jsme vedli dva nula, a rázem to bylo nerozhodně. A ještě jsme oba góly dostali do kabiny,“ připomněl Sirotník. „Ale nesrazilo nás to, furt jsme se snažili hrát náš fotbal a máme cenný bod.“
Opavský trenér Roman Nádvorník si povzdechl, že během úvodních patnácti minut domácí zahodili tři stoprocentní šance. „Pak jsme vypadli z tempa a znovu začali hrát od pětatřicáté minuty. To jsme se snažili kolmými přihrávkami rychle dostat k brance a byly z toho dvě penalty.“
Žižkovský trenér Jindřich Tichal penaltové zákroky Nového na Papaleleho a Klusáka na Čejku nerozporoval, jen se ohradil proti delšímu prodloužení prvního poločasu. „Pokud by sudí půli ukončil po nastavených dvou minutách, jak avizoval, druhá penalta by nebyla,“ podotkl Tichal.
Bylo jasné, kdo je bude kopat?
Vyprodaná bitva o Brno vítěze nepoznala. Artis remizoval se Zbrojovkou 2:2 |
„Jako první byl určený Janoščín, druhý Rezek a pak Mužík s Lacíkem, kteří jsou na trénincích suverénní,“ odpověděl Nádvorník. „Janoščín penaltu proměnil, ale dát hned i druhou bývá těžké. Kopat tak měl Rezek, ale jemu se úplně zápas nevyvedl, takže i když na penaltu jít chtěl, dali jsme pokyn, aby si balon vzal Lacík.“
Na rozdíl od Mužíka byl Lacík naštěstí na hřišti, protože šel do hry ve 39. minutě místo Rataje. „Byl jasná volba, i když tam byly hlasy, že ho Sirotník zná, že byli spolu ve Vyškově. Ale on má tu střelu tak utaženou a tak přesnou, že se většinou se nemýlí,“ upozornil Nádvorník.
Lacík potvrdil, že se se Sirotníkem znají z jarního působení ve Vyškově. „Moc dobře jsem věděl, kam skočí, ale věřil jsem si a padlo to tam,“ uvedl.
Nebyl to přece jen risk?
„Přemýšlel jsem, zda nezvolit jiný směr, ale byl jsem si jistý, kam míč kopnu. Kdybych stranu změnil, třeba bych gól ani nedal. Takže vyhrála jistota,“ konstatoval.
Připustil, že když jeho tým získal druhou penaltu krátce za sebou, byl nervózní. „Ale jsem na hřišti od toho, abych dával góly,“ dodal.
