Z pěti jarních zápasů sešívaní ukořistili jen čtyři body. Do odvet vstoupili porážkou v derby se Spartou 0:2, hrálo se na Letné před bezmála třemi tisíci diváky. Naposledy se Slavia vracela bez bodů z Varnsdorfu, kde prohrála 0:1.
„Fotbal se dělá pro úspěch, ten se nám nedostává. Nejde všechno hned. Potřebujeme čas, jenže my ho nemáme. Tým není složený z hotových hráčů, ale nechci, aby to kluci brali jako berličku,“ nakazuje Jarolím.
Filozofií juniorky je hráče především vychovávat, synovec bývalého slávistického a reprezentačního trenéra Karla Jarolíma z toho zatím uhnout nehodlá. „Nechceme se nechat postavením v tabulce tlačit. Že bychom to mohli přitáhnout a řešit stylem fotbalu, který jen vede k bodům. Naši hráči mají být těmi, kteří jednou fotbal v Česku pozvednou a budou kvalitní. Náš tlak je největší na projev, způsob hry a výkon.“
Slávistický brankář Adam Dvořák zasahuje po centru Abdullahiho Tanka z Varnsdorfu
A ten, aspoň v posledním zápase ve varnsdorfské Kotlině, parametry zajímavé měl. „Musím pochválit Máru i celou Slavii,“ ocenil svůj protějšek domácí trenér Miroslav Holeňák. „Udělali nám to opravdu těžké. Předvedli výborný výkon, hráli prostě dobře. Dlouho nás tady někdo tak nepřehrával.“
Jenže chybí nejen body, ale i branky. Zatímco áčko Slavie se v nejvyšší soutěži pyšní průměrem 2,77 vstřeleného gólu na zápas, rezerva ho má jen 1,28. „Ve Varnsdorfu nám chyběla právě jen finální fáze,“ lituje osmatřicetiletý trenér.
V posledním kole nemohl využít posil z áčka, neboť ligový boj v Mladé Boleslavi kolidoval s utkáním rezervy. „Když se zápasy nekryjí, snaží se nám první tým pomáhat, spousta kluků chce za nás hrát. Třeba Honza Bořil chodil často, bohužel teď onemocněl. I do Varnsdorfu s námi chtěl, přitom to pro něj není komfortní, ale Slavii chce prostě na hřišti podpořit,“ líčí Jarolím. „Bohužel to ovlivňují i jiné věci. Že se áčko pere o titul nebo absence. A třeba taky, že v áčku může být v lize deset náhradníků. V nominaci tak mají víc hráčů, než skutečně může nastoupit, tak se naše plány někdy kříží.“
Aspoň do jednoho zápasu zasáhlo za Slavii B v letošní sezoně už 43 hráčů. Jádro, které dostává nejvíc minut, ovšem tvoří mladíci do maximálně dvaadvaceti let. Labík, Šubert, Šmiga, Beran, Nikl, Pudil či Planka patří k nejvytíženějším. Zkušenosti jim předává šestatřicetiletý mazák Švec. „I těžší zápasy jsme schopní hrát v tomhle složení, bohužel zatím to body nepřináší,“ říká Jarolím. „Všichni naši mladíci směřují do ligy – a většina z nich se tam dostane.“
Albert Labík ze Slavie uniká Abdullahi Tankovi z Varnsdorfu v zápase druhé fotbalové ligy.
Rezerva je herně provázaná s Trpišovského ligovým týmem, ne však striktně rozestavením. „Když jsme postupovali do druhé ligy, hráli jsme v jiném výchozím systému než áčko. I oni je střídají. Spíš je to o principech, které se snažíme dodržovat stejné. A jde také o typologii hráčů. Když zrovna máme dva dobré útočníky nebo naopak stopery, je škoda, aby jen kvůli jiném rozestavení nehráli,“ vykresluje dvojnásobný český mistr se Slavií Jarolím. „Kluci se dostanou i jinam do ligy, než jen do našeho áčka, tam je také budou čekat různé herní modely. Razíme cestu, že když toho budou umět víc, mají větší šanci se v lize adaptovat. V ní se s příchody mladších trenérů systémy mění pro oživení nebo z taktických záměrů i zápas od zápasu. Je to jiné než dřív.“
Do konce druhé ligy schází devět kol, Slavii v pátek čeká bitva posledního s prvním na stadionu Příbrami. Na záchranu jí schází tři body, spodek tabulky je natěsnaný. „Kdyby nám utekli, bylo by to horší. Je potřeba, aby se to dál mlelo mezi sebou. A bodovat, samozřejmě,“ tvrdí Jarolím. „Klukům druhá liga pomáhá, rostou v ní. Chceme ji pro Slavii udržet.“
