"Jsem strašně šťastný, teď si to užijeme. Ale hlavní oslavy necháme až po sobotním zápase s Ústím, aby se důstojně dohrála sezona," dvacetiletý útočník na jihlavském stadionu, když už ve středu táhlo na půlnoc.
Jak vůbec ve vašem týmu probíhal výběr penaltových střelců?
Ta úvodní pětice byla dopředu určená. Byl jsem v ní i já, ale trenérovi jsem řekl, že se na to vůbec necítím. No a stejně na mě došlo.
Měl jste dopředu jasno, kam míč pošlete?
No, bylo mi všelijak. Předtím už jsme mohli rozhodnout, nebyl jsem moc klidný. Navíc jsem si všiml, že je to okolo toho penaltového bodu strašně vyšlapané, možná proto Honza Kysela přede mnou branku překopl. Toho jsem bál. Ale natlačil jsem to pod břevno a vyšlo to.
Kdy naposledy jste kopal penaltu?
Tak to už je hodně dlouho. Vlastně při poháru v Kunicích, tam jsme na podzim taky postoupili až po rozstřelu. Jinak vážně nevím.
Okamžitě po vaší trefě se na hřišti strhla mela mezi fanoušky. Kde jste v tom zmatku byl vy?
Naši fanoušci byli super, nechápu, proč se na ně ti olomoučtí v přesile vrhli. Docela jsem se zděsil. Raduju se a najednou koukám, co se to děje. Radši jsem rychle zmizel, abych taky jednu nechytil.
Zápas pro vás nevypadal dobře. Co vás napadalo, když se Olomouc dostala do vedení?
Tomáš Hořava to při brance soupeře udělal nádherně. Zbývalo dost času. Určitě jsem nepropadal panice. Věřil jsem, že minimálně vyrovnáme.
Což se stalo z penalty po faulu na vás.
Byla jasná. Balon se ke mě dostal po dlouhém autu, já se otočil okolo obránce a on mě stáhl.
Minulý týden jste byl na disciplinárce kvůli nafilmovanému pádu. A říkalo se, že na vás teď rozhodčí budou přísnější. Nebál jste se, že sudí nepískne?
Ona tam už v první půli byla penalta na Marka Kuliče. Rozhodčí to asi sečetl a tu druhou už odpískat musel.
