V sobotu v 93. minutě krásnou ranou vystřelil Mostu druholigovou remízu se Žižkovem, předtím v úterý dvěma zásahy v přidaném čase otočil pohár v Chomutově na 2:1. "Začíná se to stávat pravidlem," culil se. "Ale ne, prostě náhoda."
Takže vám střepy přinesly štěstí.
V týdnu jsme v šatně něco probírali, já gestikuloval rukama, zavadil jsem o zrcadlo a rozbil ho. Zametl jsem to a střepy hodil do koše. Andrei mi říkal: Sedm let budeš mít smůlu. Ne, já ji měl doteď, musí se to otočit, povídal jsem mu. A vidíte. Po zápase se Žižkovem kluci zase říkali, že budu mít sedm let štěstí.
Cítíte se jako hrdina?
Devadesátá minuta je asi moje... Ale ne, nechci brát slávu na sebe, je to práce celého mančaftu. Těší mě, že pomáhám týmu, ale byl bych radši, kdybychom my vzadu gól nedostali a útočníci ho dali.
Se Žižkovem jste dohrával jako kapitán. I proto jste střílel?
Zkusil bych to i tak. Balon jsem měl krásně proti noze, přiklepl si ho a řekl si: Když nevíš, co s míčem, vystřel. A líp to trefit nešlo. Teď už by se mi to možná znovu nepovedlo. Takhle krásný gól už asi nedám. Tyhle balony jsou nevyzpytatelné, dělají brankářům problémy.
Rodí se z vás střelec?
Kdepak. Spíš mě mrzí gól, co jsme dostali. Zaspali jsme při dorážce. Žižkov ho dal ze dvou šancí.My jsme bohužel málo produktivní.
