Dvaadvacetiletého Krollise českému fotbalu od začátku jarní části představuje druholigový Vyškov. I v pestré cizinecké legii mužstva ze stadionu v Drnovicích je Krollisova hodnota několikanásobně odskočená od ostatních; od okamžiku, co Vyškov po lotyšském reprezentantovi sáhl, je rodák z Rigy suverénně nejdražším fotbalistou, který po druholigových trávnících běhá.
„Rád hraji pod drobnohledem. Formuje vás to a nutí kariérně růst,“ vypráví o tom, jaké to je vkročit s vizitkou nákladné akvizice do celku snažícího se o vstup mezi českou elitu.
Fotbalisté Vyškova prohráli v Olomouci, mohou přijít o vedení v druhé lize |
Do tohoto světa se vydal na hostování z italské Spezie ze Serie B. Protože tam na podzim ani jednou nenastoupil v základu, souhlasil s tím, že posílí Vyškov.
„Kdybych chtěl zůstat v komfortní zóně, tak teď sedím v Serii B na lavičce, beru za to peníze a mám vystaráno. Ale já takový nejsem. Má práce je teď pomoci týmu v plnění snu. Snad tedy posloužím jako příklad, že cesta k úspěchu není nic nereálného ani ve skromných podmínkách. O tom ale nesmím mluvit, to musím ukázat na hřišti,“ vypráví zapáleně.
Hráči s nejvyšší hodnotou ve druhé lize
Zdroj: transfermarkt.com |
Nezanedbatelným zádrhelem je, že zatím zůstává jenom u slov. Jestliže Krollis přišel do Vyškova jako náhrada za bombera Idjessiho Metsoka, autora devíti podzimních gólů, který si vystřílel přestup do Plzně, tak tuhle roli nenaplňuje. Ve třech zápasech, do nichž nastoupil, se ani jednou netrefil.
Borec s korunou krále lotyšských ligových střelců z roku 2022, v němž s tamní Valmierou slavil titul a za kterého Spezia vzápětí vysázela 40 milionů korun, aby ho získala, je na hřišti vidět nejčastěji při nevyužitých náznacích šancí.
Právě tak to vypadalo v pátek, kdy se Vyškov představil na hřišti béčka Olomouce. Krollis se několikrát pustil do hlavičkových soubojů, párkrát se pokusil o rychlý kontr, branku z toho neohrozil a dlouho před koncem utkání se z dění vytratil.
„Máme hodně nových hráčů, to stejné platí o mně. Přišel jsem týden před startem soutěže, a navíc jsem toho tolik nenahrál ani za poslední rok. Trošku hledám formu a seřizuji mušku. Věřím, že se s každým dalším zápasem budeme sehrávat a zlepšovat,“ žádá o strpení.
Tápáním netrpí jen on, ale v návaznosti na to i celý Vyškov. V Olomouci prohrál 0:1, na jaře má na kontě jediný bod, venku ještě nedal ani gól a pražská Dukla ho v sobotu může na prvním místě tabulky přeskočit. „Učíme se hrát spolu, potřebujeme ale tento zvykací proces urychlit,“ uvědomuje si i Jan Kameník, kouč Vyškova.
„Raimonds drží skvěle prostor a vytváří délku útočné fáze. Zůstává u stoperů a nesbíhá si do krajů. Nechává ten prostor ostatním hráčům. Potřeboval by zatím větší podporu podhrotu a krajních hráčů, ale když se s ním naučíme hrát, bude pro tým jednoznačně přínosem,“ analyzuje hru nového svěřence.
Zatím jen pár zasvěcených, kteří Krollise sledovali předtím, než ho do Vyškova přivedli, tuší obří Lotyšův potenciál. Tenhle udělaný chlapík (186 cm) umí zakončit hlavou, v Lotyšsku se ale nebál postavit ani k penaltám a standardním situacím. Góly dává levačkou i pravačkou, jeho doménou je výtečná hra zády k brance. „Udrží v soubojích spoustu balonů, dokáže je rozdat do strany,“ popisuje Kameník.
Zároveň je už nyní zjevné, že má Krollis potíže s adaptací v cizím prostředí. Od odchodu z lotyšské ligy, kde byl králem, je ani ne poloviční.
„V Lotyšsku se snaží hráči více jít do míče, snaží se kombinovat a přehrát soupeře kreativitou. Tady se kluci docela vyžívají v soubojích. To je pro mě nezvyk. V kariéře jsem se nepřetlačoval tolik jako v posledních dvou zápasech,“ vyprávěl ještě před pátečním duelem, v němž pak svá slova nevýrazným výkonem nechtěně potvrdil.
Ve Vyškově je mu dobře
Není to poprvé, co se Krollis obtížně sžívá s novým prostředím. Spezia ho v sestupové sezoně z elitní Serie A nechala hrát jen 32 minut a na podzim mu taky moc „čuchnout“ nedala. Což byl ostatně důvod, proč Krollis tak rád přijal stěhování na jih Moravy.
„Ve Vyškově se necítíte jako cizinec. Od prvního dne na vás všichni mluví anglicky, tréninky se vedou také v angličtině. Kluci jsou navíc přátelští, vzali mě mezi sebe rychle. Z toho jsem měl radost. V Itálii bylo tohle úplně jinak. Dokud nemluvíte alespoň základně italsky, jste pořád na vedlejší koleji. Musel jsem se učit italsky, trenér mi v tomto také neuměl pomoci,“ povzdechne si nad situací v mateřském klubu.
Místo africké pohádky má Vyškov americký sen. Cíle se nemění |
I proto jej lákala možnost hostování, při níž nepřemýšlel nad destinací, ale aby si zahrál. „Měl jsem nabídky v lednu, ale Spezia chtěla, abych zůstal v přípravě. Jenže v únoru se situace opakovala, stále jsem neměl vytížení,“ objasňuje lotyšský reprezentant.
„Zájem o mě byl zvenčí, mnoho týmů ale licitovalo. Vyškov v tomto byl otevřený, rychlý a přímý. Se Spezií se dokázal okamžitě domluvit. Pro mě to bylo klíčové, já chtěl strašně hrát. Nezajímalo mě, že nebudu v nejvyšší lize, do které jsem mohl. Raději budu tam, kde mi věří a kde dostanu více prostoru.“
Dosavadní strádání přisuzuje vlastní přemotivovanosti. „Musím nejprve dostat z hlavy čísla. Když o tom přemýšlím, vždycky jsem v kariéře zatím střelecky mlčel, když jsem se upínal na branky. Potřebuji si tedy trochu uvolnit hlavu a ono mi to rozváže i nohy. Tak musíme hrát v týmu všichni. S chladnými hlavami a naopak s rozpálenými svaly. A s tím přijdou i osobní čísla. Začneme vyhrávat souboje a s tím zápasy,“ doufá kanonýr.
