„Výslech tohoto svědka s případem absolutně nesouvisí, v době údajného skutku ve fotbale vůbec nepůsobil,“ namítal advokát.
„Námitka obhajoby se nepřijímá. My jsme v nevýhodě, protože nemůžeme komentovat důkazy, z jakých důvodů provádíme výslechy. Nevím, z čeho obhajoba dovozuje, že výslech svědka Fouska má sloužit ve prospěch obžaloby,“ reagoval soudce Žák.
„Svědek nemůže prokázat vůbec nic,“ kontroloval Sýkora.
„Svědek Fousek nebyl předvolán, aby potvrzoval obžalobu. Můžu říct, že celá řada důkazů je mimo vymezené skutky, ale má to význam pro hodnocení. Rozhodně to neznamená, že to jsou záležitosti, které cílí na podporu obžaloby. Je to velmi složitý případ,“ pronesl soudce.
Nebyl jsem svačinář, řekl Berbr. Řešil se jeho vliv na sudí i odvolání Hrubeše |
Soud následně pokračoval výslechem Fouska, který se ve fotbale pohyboval v různých funkcích do léta 2017. Skutky, které soud řeší, se odehrály poté.
Když byl Berbr na podzim 2020 s dalšími dvaceti osobami zadržen a obviněn, fotbal si musel hledat nové vedení. V červnu 2021 se Fousek stal šéfem asociace. Prezentuje se jako revoluční předseda.
„Změnilo se úplně všechno. Struktura, stanovy, kontrolní procesy, aby se nemohly odehrávat podobné kauzy. Změnili jsme orgány, předpisy a došlo i na personální změny,“ prohlásil Fousek.
Korupční aféra kolem Romana Berbra |
Dále mluvil o období, kdy komisi rozhodčích řídil Michael Listkiewicz z Polska. Zmínil, že s tím byla většinou spokojenost. Berbr se jako místopředseda svazu proti Listkiewiczovi vymezoval a na výkonném výboru v létě 2018 prosadil jeho odvolání.
Následně za komise pod vedením někdejšího reprezentanta Jozefa Chovance došlo ke skutkům, které soud šetří. Chovanec rezignoval krátce po zatčení Berbra, po zvolení Fouska předsedou v létě 2021 došlo k sestavení nové komise.
Soudce se Fouska ptal, jestli někdo zasahoval do činnosti komise rozhodčích, když byl Berbr ve vedení asociace. „Pokud pominu spekulace, tak o konkrétních skutečnostech nevím.“
O Berbrovi následně řekl. „Znám ho od devadesátých let. Byl rozhodčí, pak funkcionář. Komunikovali jsme normálně. K rozkolu došlo v roce 2017, kdy Berbr intenzivně podporoval mého protikandidáta na předsedu. Proto jsme byli v zásadním nesouladu.“
Berbra naštvala výpověď někdejšího garanta VAR. Uplakané a nepřesné, řekl |
Soudce se ptal, jak je možné, že Berbr v září 2018 mohl odvolat reprezentačního trenéra Karla Jarolíma během letu při návratu ze zápasu v Rusku.
„To znám jen z médií. Paradoxně můžu zmínit, že po výkonech v Albánii minulý týden jsem byl konfrontován s tím, proč jsem neodvolal trenéra Šilhavého hned. Přitom to může udělat jen výkonný výbor,“ zmínil Fousek. „Nemůžu posoudit, jestli to tenkrát zpětně výkonný výbor ratifikoval.“
Soudce se dále tázal například na to, jestli mohl někdo v asociaci rozhodovat sám nad rámec svých kompetencí. V čem se lišila situace při volbách v roce 2017, kdy byl zadržen tehdejší šéf Miroslav Pelta a na jeho místo nastoupil Martin Malík, a při volbách v roce 2021. Nebo jak spolu vycházeli Pelta s Berbrem. „Někdy přátelsky, někdy napjatě,“ poznamenal Fousek.
Soudce četl, jak Berbr dirigoval Chovance. Ten tvrdí, že rozhodoval sám |
Z odpovědí Fouska jsem šišatej, řekl Berbr
Poté se Fouska dotazovali státní zástupce Jan Scholle a Berbrův advokát Sýkora. Šlo o obecné záležitosti asociace, jak se například skládá komise rozhodčích.
Sýkora se ještě zeptal, proč a za jakých okolností skončil letos v létě jako předseda rozhodčích Radek Příhoda. „Podal písemnou rezignaci. Kluby si v prohlášení stěžovaly na nedostatek přípravy, na komunikaci,“ podotkl Fousek.
Následně se obhájce doptává, jestli se uskutečnila schůzka, na které byl přítomen Fousek, Příhoda a slávistický šéf Jaroslav Tvrdík a jestli se řešila budoucnost Příhody.
Fousek mluvil nejdřív nekonkrétně, až ho soudce vyzval, aby odpověděl jasně. „Ano.“
Z dalších otázek a odpovědí se soud dozvěděl, že podobné schůzky s dalšími představiteli vlivných klubů Sparty, Plzeň a Ostravy se neudály. Konkrétně s Františkem Čuprem, Adolfem Šádkem a Václavem Brabcem.
Berbr, který chodí k soudu na každé líčení a poté se vyjadřuje k výslechům, si dobu Fouskova výslechu podpíral hlavou levou dlaní a prsty lehce a neslyšně klepal do desky stolu.
Poté si vzal jako obvykle slovo.
„Připadá to mi, že dnes byly dotazy, aby na mě řekl co nejvíce negativních věcí. Nevím, jestli se k tomu mám vyjadřovat. Mě to úplně zničilo. Z těch obecných informací jsem úplně šišatej,“ prohlásil Berbr k Fouskově výslechu. „Řekl jedinou relevantní věc, že kauzu zná z novin. To je všechno.“
Fouskův předchůdce Malík: Berbr mi dokázal ustoupit
Odpoledne došlo na výslech Fouskova předchůdce Martina Malíka, kterému právě Berbr dělal místopředsedu. Malík popisoval svoji roli od chvíle, kdy odstoupil Pelta.
„Nikdo nebyl vůči moji osobě vyhraněný, neměl kontakty, vazby, přicházel jsme z venku. Začal jsem o kandidatuře uvažovat. Jeden z prvních, se kterým jsem to konzultoval, byl šéf ligy Dušan Svoboda. Pak lidé z vedení klubů, se kterými jsme se na STES potkával,“ řekl Malík.
Otázky soudce či státního zástupce byly velmi obecné, týkaly se chodu asociace, činnosti výkonného výboru, rozhodčích a Malíkovy funkce.
Co Malík například řekl?
O komisi rozhodčích vedené Chovancem. „Moje role byla zcela jednoznačně aktivní. Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Fungování mezi asociací a kluby je jako jiné partnerství. Kdybyste ustanovil komisi na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, tak jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne. Se všemi účastníky jsem mluvil osobně. Pro mě bylo zklamáním, že v okamžiku sestavení komise se Roman Hrubeš rozhodl, že v ní nechce pracovat. Přemlouval jsem ho, on zůstal. Zpětně to hodnotím jako svou velkou chybu. Stejně komisi opustil.“
O problémech s ovlivněním zápasů. „Kolem rozhodčích vždy existují emoce a v rámci mediálního prostoru k vám tyhle věci doputují. Ale za dobu mého působení ve vedení asociace se na mě nikdo nikdy neobrátil s konkrétním poznatkem.“
O vztahu s Berbrem. „S Romanem Berbrem jsem se poprvé potkal z pozice ředitele STES. Vnímám ho jako člověka, pro kterého byl fotbal vášeň. Měl velký přehled nejenom o rozhodčích, ale o celém fotbale. Už naše první setkání bylo v tom duchu, že byl tvrdý a neústupný, šel si za svým. Ale pokud jsem na něj měl logické argumenty, vždy dokázal ustoupit.“
O vetování sudích kluby. „Občas se to objevovalo, ale ne přímo jako žádost ke komisi rozhodčích. Nedomnívám se, že to bylo součástí oficiálního předpisu. Řešila to komise rozhodčích. Dokážu si představit, že pokud se někdo v posledních třech kolech cítil poškozený jedním rozhodčím, před začátkem příštího ročníku mohl vznést žádost, aby už jeho klub nepískal.“
O vztahu členů výkonného výboru k rozhodčím. „Byl velmi individuální. Někdo reagoval na články v novinách, někdo byl zatažený do větší hloubky. V rámci výkonného výboru se k tomu z logiky věci vyjadřovali Roman Berbr a Dagmar Damková.“
Když Malík skončil, k jeho výpovědi se rovněž vyjádřil Berbr. „Martin Malík mluví pravdu. Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si fotbalová asociace nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Jak celá kauza začala
Případ začal zatčením Berbra a dalších dvaceti rozhodčích, delegátů a funkcionářů v říjnu 2020.
Berbr do té doby vykonával funkci místopředsedy asociace, ale fotbalu v Česku fakticky vládl. Vedle obvinění z ovlivnění zápasů čelí také skutku, že podvodným jednáním společně s dalšími obviněnými připravil Plzeňský krajský fotbalový svaz, jehož byl šéfem, o více než 2,32 milionu korun.
Berbr několik měsíců pobýval ve vazbě, stejně jako Roman Rogoz, někdejší sportovní ředitel Vyšehradu. Do vazby soud poslal také rozhodčího Tomáše Grímma a bývalého prvoligového hráče Michala Káníka.
Chcete mi dát trest jako za dvojnásobnou vraždu, stěžuje si Berbr |
Podle obžaloby se korupce týkala v květnu a červnu 2019 pěti zápasů Vyšehradu v třetí lize a poté v srpnu utkání v druhé nejvyšší soutěži. Státní zástupce viní obžalované z ovlivňování výběru hlavních sudí pro zápasy, z uplácení a přijímání úplatků v řádech desítek tisíc až po více než stotisícové částky za ovlivnění průběhu zápasu.
Grímm později získal status spolupracujícího obviněného. Od soudu vyvázl s půlroční podmínkou a pokutou 198 tisíc korun.
Trest zná také delegát Miroslav Skála z Plzeňska. Dohodl se na osmiměsíční podmínce s dvouletou zkušební dobou, peněžitém trestu 48 tisíc korun a čtyřletém zákazu výkonu funkce delegáta.
Dalším odsouzeným je Petr Tarkovský, který však s fotbalem nemá nic společného. Soud za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti uložil osmiměsíční trest se zkušební lhůtou 18 měsíců a pokutu 55 tisíc korun.
Někdejší sudí Marek Janoch dostal podmíněný trest na osmnáct měsíců, pokutu 350 tisíc korun a čtyřletý zákaz činnosti. Přiznal se k přijetí úplatků za potenciální ovlivnění zápasů v třetí lize.
