Se sklopenou hlavou vyšel také obránce Pavel Eliáš, který odehrál sedmasedmdesát minut. Přímo na hřišti tak prožil čtyři inkasované góly i Novákovo nastřelené břevno, po vystřídání z lavičky sledoval další šanci, kdy míč po Čížkově hlavičce zastavila tyč. "Co k takovému zápasu říct... Je to neúspěch. Chtěli jsme postoupit a hrát finále," prohodil smutně.
Co rozhodlo o tom, že pro vás pohárová cesta skončila v semifinále? Dva góly v rychlém sledu, které jste inkasovali v první půli?
Dostali jsme dva hloupé góly. Jednou jsme podklouzli, pak propadl balon při rohu. A když prohráváte 0:2 na Spartě v prvním poločase, tak už je to prostě těžké. Do nějakých šancí jsme se ještě dostali, ale tyhle dva góly nás opravdu hodně poznamenaly. Byla to taková naše klasika, podobně hloupé góly dostáváme často. Vlastně jsme si je skoro dali sami.
Sám jste říkal, že jste klouzali. Čím to bylo? Špatné obutí?
To si musí každý hráč ohlídat sám. Jsme profesionálové, každý by měl vědět, v čem hrát. Těžko k tomu říkat něco víc.
Ve druhém poločase jste dostali ještě dvě branky a navíc měli smůlu: trefili jste tyč a břevno.
Jo, to byla smůla. Kdyby místo břevna padl gól na 1:4, třeba by se ještě zápas zdramatizoval. Škoda, snažili jsme se do poslední chvíle. Bohužel jsme chytli Spartu zrovna ve velké formě a ještě jsme jí to sami usnadnili.
Do médií už prosákly informace, že po sezoně by se mohl kádr v Jablonci hodně obměnit. Řešili jste to v kabině?
Co se bude dít po sezoně, to je věc pana Pelty, my to nerozebíráme. Nikdo nic neví, takže jsme šli do zápasu na Spartě s čistou hlavou a cílem postoupit. Bohužel, nedopadlo to a jsme hodně zklamaní.
