„Opravdu první v kariéře, takže za to jsem hrozně rád,“ přiznal po zápase, v němž Hradec vyhrál právě jeho třemi brankami 3:0, dvaatřicetiletý hradecký útočník.
Který z těch tří vašich gólů byl pro vás nejsložitější?
Asi hned ten první, protože jsem se k míči musel vracet. Volej jsem napálil naslepo, gólman si na míč ještě sáhl a nakonec to šlo od břevna do branky.
Druhý jste vstřelil brzy po přestávce a měl jste tedy ještě dost času na to přidat třetí a mít premiérový ligový hattrick. Napadla vás tato myšlenka?
Měl jsem to v hlavě, možná právě i proto, že jsem žádný ještě nedal. Říkal jsem si, že kdyby byla penalta, vezmu si to. Vždyť já neměl ani tolik zápasů, kde jsem dal dva góly, a měl tak příležitost na hattrick.
Čím to je, že jste se konečně hattricku dočkal? Změnil jste něco v zakončení?
Ani nevím, všechno dělám stejně. Na podzim jsem zaboha nemohl gól dát, lítalo mi to do tyčí, do brankářů. Teď byl první od břevna, druhý nemá cenu komentovat a při třetím se mi míč odrazil od břevna přímo na hlavu.
Dva z nich byly po rohovém kopu, nacvičené věci?
Je pravda, že to hodně trénujeme, asi i proto, že na podzim nám to úplně nevycházelo. Neřekl bych, že teď děláme něco jinak, ale teď to vychází. Kluci to dobře kopou a my jako zakončující se nacházíme v dobrých prostorech. I dneska to rozhodlo.
Výsledek vypadá jasně, bylo to jasné i herně?
Ne, ráz utkání určil první gól. Jako vždy. Ústí se mi líbilo, začalo sympaticky, odzadu po zemi, líbilo se mi, že nenakopávali dlouhé míče dopředu. Kdyby proměnili svoji šanci, bylo by to možná jiné.
Byla tato výhra prakticky pojistkou postupu?
To ještě ne, ještě zbývá šest zápasů. Hodně jsme se ale přiblížili, věřím, že už to nepustíme a že si to uhrajeme sami.
