„Bohužel prostě nejsme schopni dát gól. Jestli to je naším neuměním, nebo to tak zkrátka má být, že na něj budeme nějaký čas čekat...,“ přemítal 27letý záložník po bezbrankovém klání, po němž Pardubicím náleží nelichotivé čtrnácté místo v tabulce FNL.
Domácí remíza 0:0 je ve vaší situaci málo. Jak z toho ven?
Je to málo, to souhlasím. Ale jak z toho ven... Snažíme se o to už dlouho. Máme teď mizerné výsledky a v některých zápasech nebyly dobré ani výkony. S Frýdkem to tak myslím nebylo, hráli jsme dobře. Řekl bych, že když takhle budeme pokračovat a ještě k tomu něco přidáme, vygradujeme to, pak góly třeba přijdou.
Nechybí mužstvu větší drajv směrem do brány?
Nevím. Je pravda, že to tam v první půli dvakrát skákalo po malém vápně, když už brankář ležel a balon byl od něj úplně pryč. Možná, že kdybychom tam přijeli ve skluzu po pr... a dopravili to tam i s tím hráčem, co to tam blokoval, že by to tam spadlo.
Vy sám jste ukázal i jinou možnost, jak skórovat - ranami z dálky. Podobných pokusů však moc nebylo.
My jsme v první půli docela stříleli. Já měl tři, i Dan Kovář a ještě někdo. Ve druhé to, co se týče střel ze střední vzdálenosti, už nebylo takové. Ale zase jsme zahrávali spoustu rohů a podle mě jsme tam něco z toho měli dotlačit. Donést to do sítě v zubech, schovat pod triko...
Ve 32. minutě jste nastřelil břevno z voleje po rohu. Široko daleko kolem nikdo nestál. To bylo domluvené?
Je to jedna z variant. Že jsem tam byl sám, bylo dané tím, že to tam ostatní spoluhráči strhli. Já to ale trefil špatně, za sebou přes šajtli. Ale kdyby to bylo správně, mohl jsem taky napálit prvního hráče, mohl být brejk a my dostat gól. Aspoň, že to neskončilo tak.
Nálada v šatně určitě není bůhvíjaká. Nezačíná tam být dusno?
Dusno není, kabina si uvědomuje, že jsme v tabulce nízko a že je třeba zabrat. Pořád se hecujeme. Řekli jsme si, ať se na to každý připraví sám v hlavě, aby odevzdal 100 %. Řeči typu, že to zvládneme, necháme být a ukážeme to až na hřišti.
