„Snad přišel čas na sportovní pomstu,“ věří hradecký obránce či záložník před dnešním utkáním, v němž jeho tým bude hájit pětibodový náskok v čele letošní druholigové tabulky.
Před více než rokem jste šli do domácího utkání s nadějí, že se k čelu výrazně přiblížíte, po sérii výher se čekala další.
Jenže nepřišla, druhá liga je v tomhle hodně specifická. Moc dobře si tehdejší situaci pamatuju, měli jsme kousek k čelu tabulky, ale ten zápas nás pohřbil, prohráli jsme pak i o týden později.
Prohráli jste i na jaře v Prostějově, v čem bylo jeho mužstvo pro vás tak nebezpečné?
Těžko říct, měl několik zkušených kluků a nám to nevyšlo. Ale teď jsme se na ně nachystali, snad se v zápase ukáže. Jim se však také daří, před středeční prohrou v Ústí čtyřikrát vyhráli a byli hodně nahoře. Z Ústí si musíme vzít příklad.
Jste nyní v trochu jiné pozici než loni na podzim, letos naopak náskok hájíte a nemusíte nikoho dohánět. V čem je letošní situace ve vašem týmu jiná?
Já myslím, že jsme zkušenější a že náš kádr je kvalitnější. Navíc se ukazuje, že je dostatečně široký, v Blansku v závěru hodně pomohli kluci, kteří střídali. Že nás není jen jedenáct, to hodně pomáhá, z lavičky nenastupuje nikdo horší.
Od porážky vás tam dělilo jen deset minut. Jak jste konec prožívali?
Já už byl na střídačce, odešel jsem za stavu 0:1. Však si z nás, kteří jsme střídali před vyrovnáním, dělali v kabině legraci, že my jsme prohráli. Je ale třeba říct, že jsme sice zápas otočili až v závěru – a někdo by třeba řekl, že i se štěstím –, ale štěstí přeje připraveným.
Byla to v sezoně sedmá výhra, k tomu dvě remízy, zažil jste někdy podobně vydařený podzim?
Zažil – před lety v Sokolově, kde jsme neprohráli 16 zápasů a v půlce soutěže byli druzí. Pravda je ale ta, že jsme tam tehdy měli víc remíz.
